ECLI:CZ:US:2000:4.US.385.2000
sp. zn. IV. ÚS 385/2000
Usnesení
IV. ÚS 385/2000
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Čermáka a soudců JUDr. Pavla Varvařovského a JUDr. Evy Zarembové o ústavní stížnosti P. K., zastoupeného JUDr. I. P., advokátem, proti neodůvodněným průtahům ve vyšetřování, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se svou ústavní stížností, kterou označil jako doplnění své dříve podané ústavní stížnosti ze dne 4. 5. 2000 (vedené pod sp. zn. III. ÚS 282/2000), která směřovala proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2000, sp. zn. 14 To 149/2000, a Okresního soudu Praha - východ ze dne 18. 2. 2000, sp. zn. Nt 520/2000, jimiž byla prodloužena jeho vazba do 31. 5. 2000, domáhá s odvoláním na porušení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů. Ústavní soud toto jeho podání zařadil s ohledem na jeho obsah jako nový návrh a posoudil ho samostatně.
Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že se dosud nepodařilo v jeho věci skončit vyšetřování, přičemž stále trvá jeho vazba, která byla naposledy prodloužena do 31. 8. 2000 usnesením Okresního soudu Praha - východ, sp. zn. Nt 558/2000, ze dne 12. 5. 2000, když jeho stížnost podaná proti tomuto usnesení byla usnesením Krajského soudu v Praze, sp. zn. 14 To 361/2000, ze dne 14. 6. 2000, zamítnuta. Stěžovatel v tomto směru poukazuje na to, že stále probíhá sdělování obvinění dalším pachatelům, vesměs pro trestný čin podílnictví, přičemž jejich jména byla vyšetřovateli známa již od počátku vyšetřování. Když spoluobviněný S. již dne 20. 7. 1999 označil jako podílníky obviněné B. a H., byl jejich výslech vyšetřovatelem naplánován až na 14. 2. 2000. Ani jeden z těchto obviněných se však ani na opakované předvolání nedostavil a ani se neomluvil. Stěžovatel neakceptuje vyšetřovatelovo zdůvodnění průtahů ve vyšetřování a potřeby prodloužení vazby jeho nadměrným pracovním vytížením a poukazuje na to, že v době 21. 2. 2000 do 27. 2. 2000 čerpal vyšetřovatel týden dovolené a poté si vzal jeden týden studijního volna. Vyšetřovací úkony pak byly prováděny pouze ve dnech 6., 7., 10., 13. a 25. dubna 2000. Od 25. 4. 2000 pak vyšetřovatel neprováděl žádné úkony, protože od 15. 5. do 4. 6. 2000 si vzal volno na rehabilitaci a od 4. 6. do 13. 6. 2000 studijní volno. Další vyšetřovací úkony jsou pak vyšetřovatelem plánovány až na 26. 6. 2000. Stěžovatel se proto domnívá, že ze strany vyšetřovatele dochází k neodůvodněným průtahům ve vyšetřování, která jsou porušením čl. 38 odst. 2 Listiny.
K posouzení ústavní stížnosti si Ústavní soud připojil spis Okresního soudu Praha - východ, sp. zn. Nt 558/2000.
Z připojeného soudního spisu Ústavní soud zjistil, že se ve stěžovatelově případě jedná o vyšetřování rozsáhlé trestné činnosti spočívající v 18 případech odcizení osobních vozidel v celkové hodnotě převyšující 1 000.000,- Kč a dále 34 případech vloupání do rekreačních objektů a motorových vozidel, přičemž je v této trestní věci stíháno celkem 10 pachatelů.
Právě s ohledem na rozsah a povahu trestné činnosti, která je v dané věci předmětem vyšetřování, se nejeví, že by časový průběh probíhajícího vyšetřování si vyžadoval zásahu Ústavního soudu z titulu stěžovatelem tvrzeného porušení jeho základních práv zaručených mu čl. 38 odst. 2 Listiny, nehledě k tomu, že stěžovatel ta rozhodnutí obecných soudů, jímž byla lhůta trvání jeho vazby prodloužena do 31. 8. 2000, výslovně nenapadá a v ústavní stížnosti se jejich zrušení nedomáhá.
Z výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 14. září 2000
JUDr. Vladimír Čermák
předseda senátu