ECLI:CZ:US:2000:4.US.549.2000
sp. zn. IV. ÚS 549/2000
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti L. T., J. M., a J. M., zastoupených Mgr. Ing. P.L., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 1994, sp. zn. 10 Co 69/94 a rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 30. 11. 1993, č. j. 8 C 1142/91-159, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 12. 9. 2000 se stěžovatelé domáhali, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 1994, sp. zn. 10 Co 69/94 a rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 30. 11. 1993, č. j. 8 C 1142/91-159, jimiž byl pravomocně zamítnut jejich návrh, aby bylo určeno, že odpůrci jsou povinni vydat oprávněným osobám specifikované nemovitosti v obci a k.ú. K.
Stěžovatelé tvrdí, že napadenými rozsudky obecných soudů byla porušena jejich ústavně zaručená základní práva zakotvená v čl. 10 a čl. 11, případně i v čl. 37 odst. 3, Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud si vyžádal spis Okresního soudu Vsetín, sp. zn. 8 C 1142/91 a po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, dospěl k závěru, že je podána po lhůtě stanovené pro její podání. Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (podle právního stavu v době vydání napadených rozsudků dnem nabytí právní moci rozhodnutí), přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy (§75 odst. 1 zákona). V daném případě byl napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 1994 stěžovatelům resp. jejich právní zástupkyni Ludmile Málkové, doručen dne 29. 8. 1994 a téhož dne nabyl právní moci. Jestliže tedy ústavní stížnost byla právním zástupcem stěžovatelů sepsána a podána dne 11. 9. 2000, stalo se tak s takovým časovým odstupem od uplynutí lhůty pro její podání, že Ústavní soud nemůže než vyjádřit nad touto skutečností podiv.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud návrh podle §43 odst. 1 písm. b) zákona odmítl jako návrh podaný opožděně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. října 2000
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj