ECLI:CZ:US:2000:4.US.588.99
sp. zn. IV. ÚS 588/99
Usnesení
IV. ÚS 588/99
Ústavní soud rozhodl dne 16. března 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Čermáka a soudců JUDr. Pavla Varvařovského a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti R. L., zastoupeného Mgr. K. H., advokátem, proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 22. 9. 1999, čj. Nt 1200/99-7, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 10. 1999, čj. 12 To 579/99-17, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným rozhodnutím obecných soudů stěžovatel uvádí, že orgány činné v přípravném trestním řízení uměle konstruují důkazní situaci bez toho, aby měla reálný základ v dosud získaných důkazech. Napadená rozhodnutí mají evidentně mechanickou a rutinou povahu tak, aby vazební stíhání co nejvíce usnadnilo práci všem orgánům činným v trestním řízení. Podle názoru stěžovatele nejsou, a ani od počátku nebyly, dány důvody vazby koluzní, neboť neexistuje žádný konkrétní argument odůvodňující obavy z jeho možného působení na spoluobviněné a svědky. V tomto směru obecné soudy takovou obavu definují velmi vágně a nekonkrétně. Pokud jde o důvody vazby předstižné, vycházejí obecné soudy opět ze zcela nepodložených a iracionálních obav z dalšího možného páchání trestné činnosti v podobě přechodu ze stádia přípravy k trestnému činu do stádia pokusu, resp. do stádia dokonání činu. Ostatně podle důkazů obsažených ve spise je celá "organizovaná skupina" rozbita, čímž je zcela minimalizováno nebezpečí dokonání trestného činu, jelikož jednoduše není řídících ani řízených subjektů, které se měly na trestním jednání podílet. Ani zde neexistuje žádná konkrétní skutečnost, z níž by vyplývalo bezprostřední nebezpečí páchání další trestné činnosti. V projednávané věci navíc nejsou splněny ani předpoklady materiální povahy při rozhodování o vazbě, totiž skutková podloženost sdělení obvinění pro trestný čin. Záznam o sdělení obvinění neobsahuje všechny základní skutečnosti nezbytné k tomu, aby popsaný skutek nemohl být zaměněn s jiným, absentuje se čas, kdy mělo dojít ke stěžovatelovu jednání kvalifikovanému jako příprava k trestnému činu podvodu, absentuje zde místo jeho spáchání a absentují zde skutečnosti, z nichž vyplývá naplnění znaků příslušné skutkové podstaty, zejména co do existence subjektivní stránky. Ve sdělení obvinění je uvedeno, že jsem měl řídit obviněné V. a Z., tato skutečnost však pouze rámcově může vyplývat z výpovědi V. Za tohoto stavu sdělení obvinění nelze považovat za zákonný způsob zahájení trestního stíhání, a představuje tak nedostatek zákonné formální podmínky pro uvalení vazby. Ze všech uvedených důvodů proto stěžovatel navrhuje, aby pro porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 8 odst. 1, 2, 5 Listiny základních práv a svobod byla napadená rozhodnutí zrušena.
Z obsahu spisu Policie ČR, Krajského úřadu vyšetřování Východočeského kraje v Hradci Králové, sp. zn. ČVS:KVVC-163/21-99, jakož i spisu Nt 1200/99 Okresního soudu v Hradci Králové, Ústavní soud zjistil, že dne 21. 9. 1999 bylo stěžovateli sděleno obvinění ze spáchání trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 4 trestního zákona spáchaného ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 trestního zákona ukončeného ve stádiu přípravy podle §7 odst. 1 trestního zákona, neboť přijal účast ve skupině osob částečně doposud neustanovených, která jednala ve shodném úmyslu z účtů pro tento účel založených na pobočkách Investiční a poštovní banky, a. s., Praha, ve městech Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Jihlava, Liberec, Olomouc, Pardubice, Plzeň, Praha, Příbram, Rokycany, Ústí nad Labem a Zlín a dalších, prozatím neustanovených městech, vybrat ve dnech 18. - 19. 8. 1999 po předchozí objednávce finanční hotovost zaslanou na tyto účty P. Š. z vnitřních účtů banky ve výši v 6 - 7 případech kolem 10 000 000,-- Kč ve dvou - třech případech 35 000 000,-- Kč, s celkovou škodou 130 000 000,--, čemuž předcházely zastírací převody, vklady a výběry finančních prostředků na těchto účtech, kdy stěžovatel získal pro tuto činnost a řídil obviněného T. V. a obviněného B. Z., který měl založen účet č. 157116896/5100 u pobočky Investiční a poštovní banky v Jihlavě a měl vyzvednout částku 9 000 000,-- Kč, přičemž vlivem jednání P. Š. nedošlo ani k pokusu o spáchání skutku. Následně rozhodl Okresní soud v Hradci Králové napadeným usnesením tak, že stěžovatel se béře do vazby z důvodů uvedených v §67 písm. b), c) trestního řádu, neboť existuje důvodná obava, že bude působit na dosud nevyslechnuté a neustanovené svědky nebo spoluobviněné, když svým jednáním se podílel na činnosti velmi rozsáhlé skupiny lidí, kteří dosud nejsou všichni zadrženi. V tomto stádiu existuje i důvodná obava, že by stěžovatel trestný čin, který pomáhal připravovat sám nebo s dalšími spolupachateli, dokonal. Ke stížnosti stěžovatele rozhodl Krajský soud v Hradci Králové napadeným usnesením tak, že tuto stížnost zamítl. Podle názoru krajského soudu vykazuje sdělení obvinění všechny zákonem stanovené podmínky, přičemž pro uložení vazby jsou nepochybně dány především koluzní důvody, avšak také důvody uvedené v §67 odst. 1 písm. c) trestního řádu, totiž důvodná obava z pokračování v trestné činnosti.
Podle názoru Ústavního soudu sdělení obvinění v projednávané věci splňuje podmínky uvedené v §160 odst. 1 trestního řádu, neboť popis skutku je natolik konkrétní, že nemůže být zaměněn s jiným, sdělení obsahuje i zákonné označení trestného činu, stejně jako důvody, pro které je stěžovatel stíhán. Pokud pak jde o otázku vazebních důvodů, stěžovatel sám v ústavní stížnosti připouští, že z výpovědi obviněného V. skutečně mohou rámcové vyplývat skutečnosti, které jsou mu kladeny za vinu, což ostatně Ústavní soud zjišťuje i z obsahu již citovaného vyšetřovacího spisu, v němž výpověď obviněného V. je obsažena. Existence důvodné obavy ve smyslu ustanovení §67 písm. b) trestního řádu, že totiž stěžovatel bude působit především na spoluobviněné, je pak konkrétně dána tím, že doposud nebyli zadrženi hlavní aktéři inkriminované skupiny, totiž P. Š., ohledně kterého existuje podezření, že jako pokladník vybral v pobočce Investiční a poštovní banky 30 000 000,-- Kč a 300 000,-- DM, jakož i dále B. J.
Ústavní soud vzal v úvahu skutečnost, že jde o mimořádně složitou věc, neboť skupina jednajících osob je vnitřně značně diferencována a také vertikálně strukturována, takže řada z těchto osob se vzájemně ani nezná, nicméně, jak již bylo konstatováno, podezření z participace stěžovatele vzhledem k dosud provedeným důkazům je plně odůvodněno a podle názoru Ústavního soudu byly proto také dány důvody vazby podle ustanovení §67 písm. b), c) trestního řádu, i když je nepochybné, že teprve další dokazování vnese do věci více světla, a i když je nutno současně zdůraznit, že vzhledem k době, kdy stěžovatel byl vzat do vazby, jsou orgány činné v trestním řízení postaveny před úkol celou záležitost ve vztahu ke stěžovateli dále, a to s urychlením, konkretizovat, nicméně, v současné fázi řízení, lze stěží přisvědčit stěžovateli v tom, že došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv.
Všechny uvedené úvahy a skutečnosti se Ústavnímu soudu jeví natolik evidentní, že mu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 16. března 2000
JUDr. Vladimír Čermák
předseda senátu