ECLI:CZ:US:2001:1.US.105.01
sp. zn. I. ÚS 105/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci návrhu R. S. takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel ve svém návrhu na zahájení řízení žádá Ústavní soud o "prošetření" činnosti Policie ČR a Krajského soudu v Ostravě v řízení vedeném pod sp. zn. 10 T 95/96. Navrhovatel uvádí, že Policie ČR přišla vzít otisky prstů až po jeho urgenci na druhý den, že otisky skartovala ještě před soudním jednáním, že soud nevyhověl jeho námitce nepříslušnosti a že neměl právo připomínat odsouzení navrhovatele v roce 1958, neboť prý se na toto odsouzení vztahovala rehabilitace a amnestie prezidenta.
Ústavní soud v první řadě konstatuje, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR). Jako každý jiný státní orgán se ve své činnosti musí řídit principem, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). To především znamená, že Ústavní soud musí respektovat své kompetence, dané čl. 87 odst. 1 Ústavy, a dále konkretizované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů, a tyto kompetence nemůže překračovat.
Kompetence Ústavního soudu v řízení o ústavní stížnosti (tzn. v řízení, zahájeném na návrh směřující - zejména - proti individuálnímu právnímu aktu) je zásadně založena na principu kasace napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci. To znamená, že Ústavní soud je oprávněn hodnotit ústavnost napadených zásahů orgánů veřejné moci a v případě, kdy návrh shledá důvodným, je oprávněn tyto zásahy zrušit. Ústavní soud však není součástí systému obecných soudů nebo jiných orgánů veřejné moci, není jim nadřízen a nepřísluší mu proto ani jakýsi "dozor" nad jejich činností v jiném než v uvedeném smyslu, tzn. ve smyslu kontroly ústavnosti. Jestliže se tedy navrhovatel domáhá, aby Ústavní soud "prošetřil" činnost Policie ČR a Krajského soudu v Ostravě, nezbývá Ústavnímu soudu než konstatovat, že k projednání a rozhodnutí takovéhoto návrhu není příslušný.
Proto Ústavní soud ústavní stížnost jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ustanovení §43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. 3. 2001
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj