ECLI:CZ:US:2001:1.US.198.01
sp. zn. I. ÚS 198/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti Ing. Z. K., proti usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 1. 2001, sp. zn. II. ÚS 629/2000, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Dne 29. března 2001 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost směřující proti v záhlaví uvedenému usnesení Ústavního soudu. Stěžovatel se domáhá zrušení citovaného usnesení a spravedlivého a veřejného projednání jeho věci.
Ústavní soud konstatuje, že jeho hlavním úkolem ve smyslu ustanovení čl. 83 Ústavy ČR je ochrana ústavnosti. Jako každý jiný státní orgán se ve své činnosti musí řídit principem, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon ( čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod ). Podle ustanovení čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány i osoby. Podle ustanovení §43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
Ústavní soud podotýká, že řízení před ním je založeno na modelu koncentrovaného a specializovaného ústavního soudnictví, jedná se o řízení jednoinstanční a rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná. Ani Ústavnímu soudu (ani nikomu jinému) tedy nepřísluší o nich znovu jednat a rozhodnout.
Poněvadž jde o návrh ve věci, v níž přípustnost není dána, Ústavní soud s ohledem na svoji ustálenou judikaturu (srov. Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení-svazek 6, Praha C.H.Beck 1997, str. 557, nález II. ÚS 148/96) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítl [ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů ].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. 4. 2001
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj