ECLI:CZ:US:2001:1.US.487.2000.1
sp. zn. I. ÚS 487/2000
Usnesení
Senát Ústavního soudu složený z předsedy JUDr. Vladimíra Paula a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Ivany Janů rozhodl ve věci návrhu H. D., právně zastoupené Mgr. Jiřím Zrůstkem, advokátem se sídlem v Blansku, Čelakovského 6, na odložení vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 3. 2000, sp. zn. 44 Co 730/99 a rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 27. 7. 1999, č.j. 4 C 80/96-29, mimo ústní jednání takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění:
Dne 14. 8. 2000 došel Ústavnímu soudu návrh z téhož dne, jehož obsahem byla ústavní stížnost H. D. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 3. 2000, sp. zn. 44 Co 730/99 a rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 27. 7. 1999, č.j. 4 C 80/96-29, spojená s návrhem na odklad vykonatelnosti obou uvedených rozsudků.
Rozsudkem Okresního soudu v Blansku bylo vyhověno žalobě ohledně částky 9 523,- Kč s příslušenstvím a žalované, tj. stěžovatelce, byla rovněž stanovena povinnost uhradit náklady řízení v částce 4 900,- Kč, vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.
Rozsudek Krajského soudu v Brně rozsudek soudu prvního stupně ve výše uvedeném rozsahu potvrdil a dále uložil žalované, tj. stěžovatelce, povinnost nahradit žalobci na nákladech odvolacího řízení částku 1 631, 60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.
Podle §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon", Ústavní soud může na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
Postup podle citovaného ustanovení zákona se předpokládá jen ve zcela mimořádných případech, např. tehdy, nebylo-li by věci po vyhovění návrhu možno uvést do původního stavu.
Základním negativním předpokladem odložení vykonatelnosti je skutečnost, že odklad nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Tím je v dané souvislosti zájem na právní jistotě účastníků právního vztahu, dotčeného napadenými rozhodnutími, což je podmíněno stabilitou zmíněných rozhodnutí, tedy jejich nedotčenou právní mocí a vykonatelností. Odklad vykonatelnosti takový průlom představuje, proto musí být jen zcela výjimečný.
Pokud jde o další kumulativní předpoklad, a sice podmínku proporcionality mezi nepříznivými důsledky exekuce pro stěžovatelku na straně jedné a nepříznivými důsledky jejího odkladu pro vedlejšího účastníka na straně druhé, má mít tu podobu, že újma pro stěžovatelku bude nepoměrně větší než újma pro vedlejšího účastníka.
Z tohoto hlediska jsou poměry stěžovatelky a vedlejšího účastníka do jisté míry srovnatelné. Ze zpráv příslušných obecních úřadů Ústavní soud zjistil, že každý z nich žije u rodičů; o bližších majetkových poměrech obou dožádané správní orgány nic dalšího neuvedly.
Stěžovatelka, jako nezaměstnaná, je v evidenci příslušného úřadu práce.
Za daného stavu věci nelze dovodit, že by výkon napadených rozhodnutí, stran plnění přibližně ve výši 16 000,- Kč, představoval pro stěžovatelku nepoměrně větší újmu, než jaká by při odkladu jejich vykonatelnosti vznikla vedlejšímu účastníkovi.
Proto senát Ústavního soudu rozhodl, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat (§54 odst. 2 zákona).
V Brně 3. ledna 2001
JUDr. Vladimír Paul
předseda senátu