ECLI:CZ:US:2001:1.US.53.01
sp. zn. I. ÚS 53/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatele J. V., zastoupeného Mgr. A. B., advokátkou, aby nálezem zakázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem pokračovat v protiprávním jednání ve věci vedené pod sp. zn. Nc 528/2000, a přikázal mu, aby obnovil stav před porušením práva tím, že ve věci rozhodne, takto:
Návrh ústavní stížnosti se odmítá.
Odůvodnění:
V návrhu ústavní stížnosti, která byla doručena Ústavnímu soudu dne
25. 1. 2001, se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zakázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem pokračovat v protiprávním jednání ve věci vedené pod sp. zn. Nc 528/2000.
Stěžovatel podal dne 30. října 2000 ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem návrh na vydání usnesení, kterým by krajský soud nařídil předběžné opatření, spočívající v povinnosti Č., a. s., zdržet se výkonu oprávnění ze zástavní smlouvy.
Stěžovatel namítá, že podle ustanovení §75 odst. 4 o. s. ř., v platném znění, musí být o návrhu na předběžné opatření rozhodnuto do sedmi dnů poté, co byl podán. Tato lhůta je stanovena ustanovením §75 o. s. ř., jež nabylo účinnosti dne 1. 1. 2001. S ohledem na ustanovení §355 a násl. občanského soudního řádu, v platném znění, měl Krajský soud v Ústí nad Labem povinnost rozhodnout nejpozději dne 8. 1. 2001, což však neučinil.
Stěžovatel je toho názoru, že postupem krajského soudu došlo k porušení ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů. Tím, že krajský soud nedodržel zákonem stanovenou lhůtu k rozhodnutí, porušil jako orgán státní moci jeho ústavou zaručené právo.
Soudce zpravodaj z podání stěžovatele zjistil, že jeho podání obsahuje, kromě ústavní stížnosti, pouze přípis Krajskému soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 10. 2000, ve kterém stěžovatel navrhuje, aby soud nařídil předběžné opatření. Navíc stěžovatel ve své ústavní stížnosti ani netvrdí, že by se byl o odstranění průtahů způsobených soudem pokusil zákonem předvídaným postupem, jak mu umožňuje ustanovení §6 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení §26 a násl. zákona č. 436/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, stanoví, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. V daném případě se stěžovatel neobrátil se stížností na postup soudu ohledně průtahů v řízení na orgány státní správy soudů.
Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k úloze Ústavního soudu rozhodovat jen takové případy, kdy se ochrany práv a svobod již nelze domáhat jiným zákonným způsobem, nebylo ani možno se zabývat meritorním obsahem podaného návrhu.
Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. února 2001
JUDr. Vladimír Paul
soudce Ústavního soudu