infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 14.08.2001, sp. zn. II. ÚS 10/01 [ usnesení / CEPL / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2001:2.US.10.01

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2001:2.US.10.01
sp. zn. II. ÚS 10/01 Usnesení Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátě, složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Vojtěcha Cepla a JUDr. Jiřího Malenovského, ve věci ústavní stížnosti L., s. r. o., zastoupeného Mgr. Z. H., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. října 2000, č. j. 30 Ca 274/98-25, takto: Ústavní stížnost se odmítá . Odůvodnění: Stěžovatelka se svým podáním ze dne 5. 1. 2001, které bylo Ústavnímu soudu doručeno téhož dne, domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2000, č. j. 30 Ca 274/98-25. V ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla, že napadla žalobou u Krajského soudu v Brně rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 21. 4. 1998, kterým bylo zamítnuto odvolání proti dodatečnému vyměření daně z přidané hodnoty za zdaňovací období září 1994 ve výši 43.363,- Kč. V žalobě poukázala stěžovatelka na okolnosti, za nichž uskutečňovala dovoz zboží, na skutečnosti, na které nebyl vzat zřetel při vydání dodatečného platebního výměru, a na právní ustanovení, dle nichž mělo být postupováno. Krajský soud v Brně, který žalobu zamítl, své rozhodnutí, dle názoru stěžovatelky, odůvodnil nepřesvědčivě, se všemi námitkami obsaženými v žalobě se nevypořádal a neaplikoval ústavně konformním způsobem právní předpisy v otázce vymezení pojmu "předběžná otázka" ve smyslu ustanovení §28 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, z čehož vyplývá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. V důsledku uvedených pochybení pak nebyla podle názoru stěžovatelky v řízení o přezkoumání správního rozhodnutí respektována vázanost daňových orgánů rozhodnutím v celním řízení. Podle přesvědčení stěžovatelky Krajský soud v Brně svévolně porušil zákonná ustanovení a zasáhl do práv stěžovatelky, která jsou zaručena čl. 11 a 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. S ohledem na obsah ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal vyjádření a spis, sp. zn. 30 Ca 274/98, Krajského soudu v Brně. Krajský soud ve svém vyjádření ze dne 9. 2. 2001 uvedl, že se s důvody ústavní stížnosti neztotožňuje a nadále setrvává na stanovisku, které v napadeném rozhodnutí odůvodnil, a to, že uvedení podpoložky celního sazebníku a celní sazby v rozhodnutí v celním řízení ("JCD"), není rozhodnutím o sazebním zařazení zboží, neboť tím je podle názoru soudu rozhodnutí podle §46 odst. 2 celního zákona č. 13/1993 Sb., přičemž stěžovatelka takové rozhodnutí, kterým by byl správce daně vázán, nepředložila. Ani námitku nepřezkoumatelnosti rozsudku nepovažuje krajský soud za opodstatněnou, neboť v odůvodnění rozsudku jsou seznatelné všechny relevantní okolnosti, o které soud opřel svůj závěr o nedůvodnosti žalobních námitek. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy [§72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu]. Z předloženého spisového materiálu ani z obsahu rozsudku Krajského soudu v Brně, č. j. 30 Ca 274/98-25, vyhlášeného dne 25. 10. 2000, zásah do práv, kterých se stěžovatelka v ústavní stížnosti dovolávala, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud postupoval v řízení a ve svém rozhodnutí v souladu s §244 odst. 1 a 250j odst. 1 občanského soudního řádu, v odůvodnění rozsudku se vypořádal se všemi námitkami stěžovatelky uplatněnými v žalobě a nebylo shledáno pochybení při aplikaci ustanovení zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, či zákona celního č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 14. 8. 2001 JUDr. Antonín Procházka předseda II. senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2001:2.US.10.01
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 10/01
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 14. 8. 2001
Datum vyhlášení  
Datum podání 5. 1. 2001
Datum zpřístupnění 30. 10. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Cepl Vojtěch
Napadený akt rozhodnutí soudu
rozhodnutí správní
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - §43/2/a)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 13/1993 Sb., §46 odst.2
  • 2/1993 Sb., čl. 36, čl. 11
  • 337/1992 Sb., §28 odst.1
  • 99/1963 Sb., §244 odst.1, §250j odst.1
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/ukládání daní a poplatků
Věcný rejstřík daň/výpočet
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-10-01
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 38692
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-24