ECLI:CZ:US:2001:2.US.129.01
sp. zn. II. ÚS 129/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. V. K., zastoupeného JUDr. H. H., advokátkou, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 12. 2000, sp. zn. 22 Ca 50/2000, takto:
Ústavní stížnosti se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti ze dne 23. 2. 2001, která byla podána k poštovní přepravě dne 27. 2. 2001 a Ústavnímu soudu doručena dne následujícího, se Ing. V. K. (dále jen "stěžovatel") domáhá, aby Ústavní soud zrušil shora citované usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým bylo zastaveno řízení ve věci přezkoumání zákonností rozhodnutí - exekučního příkazu, č.j. 7461/920/96-64, vydaného dne 20. 3. 1996 Finančním úřadem ve Frýdlantě nad Ostravicí. Stěžovatel je toho názoru, že uvedeným rozhodnutím obecného soudu bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě šedesáti dnů, přičemž tato lhůta začala běžet dnem, kdy bylo rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, doručeno. V daném případě se jedná o usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 12. 2000, sp. zn. 22 Ca 50/2000, které bylo, jak vyplynulo ze sdělení uvedeného krajského soudu ze dne 9. 4. 2001, právnímu zástupci stěžovatele doručeno dne 28. 12. 2000. Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy uplynula dnem 25. 2. 2001, resp. 26. 2. 2001, jakožto nejbližším následujícím pracovním dnem po uvedeném datu (§57 odst. 2 o. s. ř.). Ústavní soud dále zjistil, že ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 27. 2. 2001, z čehož vyplývá, že zákonná lhůta k podání stížnosti nebyla dodržena a ústavní stížnost byla podána opožděně.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl soudce zpravodaj nucen mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost odmítnout.
Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla Ústavním soudem odmítnuta, nelze dle §83 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stěžovateli přiznat náhradu nákladů stěžovatele spojených se zastoupením ze strany státu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
JUDr. Antonín Procházka soudce Ústavního soudu