ECLI:CZ:US:2001:2.US.235.2000
sp. zn. II. ÚS 235/2000
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti D. H., právně zastoupené JUDr. J. Č., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 7. 1998, sp. zn. 4 To 141/98, a proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 10. 2. 1998, sp. zn. 1 T 182/97, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 13. 4. 2000, se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 7. 1998, sp. zn. 4 To 141/98, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 10. 2. 1998, sp. zn. 1 T 182/97, a to pro porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 21. 7. 1998, sp. zn. 4 To 141/98, bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 10. 2. 1998, sp. zn. 1 T 182/97, kterým byla stěžovatelka uznána vinnou trestným činem loupeže dle ust. §234 odst. 1 tr. zákona a byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání čtyř let. Trest byl uložen jako souhrnný k trestnímu příkazu Městského soudu v Brně ze dne 19. 7. 1996, se všemi důsledky z toho vyplývajícími.
Proti výše uvedenému usnesení Krajského soudu v Brně podal ministr spravedlnosti ve prospěch stěžovatelky stížnost pro porušení zákona. Rozsudkem ze dne 10. 10. 2001, sp. zn. 5 Tz 238/2001, rozhodl Nejvyšší soud ČR tak, že výše uvedeným pravomocným usnesením krajského soudu, a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 13, §33 odst. 1, §38 odst. 1, §254 odst. 1 a §256 tr. řádu v neprospěch stěžovatelky, a usnesení Krajského soudu Brně ze dne 21. 7. 1998, sp. zn. 4 To 141/98, jakož i rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 10. 2. 1998, sp. zn. 1 T 182/97, zrušil. Současně byla zrušena i všechna další rozhodnutí, která na zrušená rozhodnutí obsahově navazují, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jejich zrušením, pozbyla podkladu.
Protože tedy jednání ve věci dále probíhá, je podle ust. §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost nepřípustná. Stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
Protože ústavní stížností napadená rozhodnutí byla Nejvyšším soudem ČR zrušena, a nejde o případ uvedený v ust. §75 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost jako návrh nepřípustný odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
JUDr. Antonín Procházka
soudce Ústavního soudu
V Brně dne 26. listopadu 2001