ECLI:CZ:US:2001:2.US.250.99
sp. zn. II. ÚS 250/99
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Jiřího Malenovského a JUDr. Vojtěcha Cepla ve věci ústavní stížnosti obce Cítov, se sídlem Obecního úřadu v Cítově, č.p. 203, PSČ 277 04, IČO 00236764, zastoupené JUDr. Petrem Zikmundem, Advokátní kancelář se sídlem v Mělníku, nám. Karla IV. 144, proti postupu České obchodní inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Praha, ze dne 12. 2. 1999, čj. 1 OH/1243/99, a opatření učiněného dopisem ze dne 22. 3. 1999, čj. 1 OH/2764/99, takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Ústavní stížností se obec Cítov coby navrhovatelka domáhá zrušení opatření (resp. opravného usnesení), České inspekce životního prostředí, Oblastního inspektorátu Praha, ze dne 12. 2. 1999, čj. 1 OH 1243/99. Dále se domáhá, aby bylo uloženo předložit její odvolání ze dne 26. 2. 1999 Ministerstvu životního prostředí České republiky v Praze, jako odvolacímu orgánu k rozhodnutí. Oblastní inspektorát Praha opravil v citovaném rozhodnutí ve smyslu §47 odst. 6 chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti. Stěžovatelka se tímto postupem cítí dotčena v základním právu na ochranu vlastnictví, plynoucím z čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a současně práva na soudní ochranu plynoucího z čl. 36 odst. 2 Listiny.
Ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb. (§42 odst. 4 a §76 odst. 1, 2) o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, si Ústavní soud vyžádal vyjádření účastníka řízení - České inspekce životního prostředí (dále jen "ČIŽP"), Oblastního inspektorátu Praha, oddělení odpadového hospodářství. Účastník řízení uvedl, že při vyhotovení původního rozhodnutí (čj. D 21/695/93) došlo k písařské chybě posunutím sloupku s finančními částkami. Ihned po jejím zjištění byla ve smyslu §47 odst. 6 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, provedena oprava. Byly o ní informováni všichni účastníci řízení, včetně navrhovatelky. Oproti rozhodnutí a výši přidělené částky přijala stěžovatelka v r. 1993 místo 10.323.115,-- Kč pouze 3.232.419,-- Kč. Až do roku 1997 nevznesla stěžovatelka žádnou námitku, přestože se jednalo o stále stejnou částku. Až 31. 12. 1997 vyzvala finanční úřad k doplacení částky s poukazem na vykonatelnost rozhodnutí. Po zjištění této skutečnosti chybu v rozhodnutí ČIŽP opravila. Dále poukazuje i na to, že původní rozhodnutí ze dne 19. 4. 1993, čj. D/21/695/93, je v právní moci. Neexistuje žádný opravný prostředek, kterým by ho bylo možno změnit. Rozdělení poplatků bylo respektováno finančním úřadem i stěžovatelkou v období 1992-1997 vždy ve stejné výši. I proto je přípis ze dne 12. 2. 1999, čj. 1 OH/1243/99, aktem, který nemá podstatné náležitosti správního rozhodnutí, jde o opravu všem zřejmé chyby a nelze se proti němu odvolat.
Ústavní soud si vyžádal i vyjádření Finančního úřadu pro Prahu 10, v souladu s ustanovením §49 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. Finanční úřad uvedl, že stěžovatelka využila možnosti podání opravného prostředku proti rozhodnutí o vrácení přeplatku. Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu rozhodlo v rámci odvolacího řízení o zrušení napadeného rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu 10 ze dne 11. 5. 1999, čj. 125307/99/010963/1135. Tím důvod uvedený v ústavní stížnosti odpadl.
Přípisem, který obdržel Ústavní soud dne 11. 4. 2001, vzala stěžovatelka ústavní stížnost zpět a navrhla řízení zastavit, neboť její ústavní stížností napadená rozhodnutí byla dne 4. 12. 2000 a dne 25. 1. 2001 zrušena.
Ústavní soud pak dle ustanovení §77 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, řízení zastavil tak, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. května 2001
JUDr. Antonín Procházka
předseda senátu