ECLI:CZ:US:2001:2.US.432.01
sp. zn. II. ÚS 432/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci návrhu navrhovatele JUDr. V. N., na obnovu řízení ve věci jeho návrhu odmítnutého usnesením Ústavního soudu dne 29. 5. 2001, sp. zn. I. ÚS 247/01, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. §43 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl, neboť jde o návrh, k jehož projednání Ústavní soud není příslušný.
Navrhovatel se návrhem, který Ústavní soud obdržel dne 16. 7. 2001, domáhal povolení obnovy řízení o jeho návrhu na obnovu řízení (ve věci sp. zn. II. ÚS 389/97), který byl odmítnut usnesením Ústavního soudu ze dne 29. 5. 2001, sp. zn. I. ÚS 247/01.
Ústavní soud již v několika svých rozhodnutích konstatoval (a to i v předchozím rozhodnutí ve věci navrhovatele JUDr. V. N., sp. zn. I. ÚS 247/01), že zákon č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o Ústavním soudu, možnost obnovy řízení nezná (s jedinou výjimkou, týkající se řízení o ústavní žalobě proti prezidentu republiky pro velezradu podle ust. §96 a násl. cit. zák.). Nezbývá proto, než na tuto konstantní judikaturu (např. usnesení sp. zn. II. ÚS 458/98, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, sv. 12, usn. č. 75) opět odkázat a zopakovat, že přiměřené použití občanského soudního řádu a předpisů vydaných k jeho provedení podle ust. §63 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je možné pouze v těch typech řízení, které jsou stanoveny v čl. 87 odst. 1 Ústavy ČR a konkretizovány zákonem č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým jsou při svém rozhodování soudci Ústavního soudu vázáni. Možnost subsidiárního použití občanského soudního řádu proto může sloužit pouze pro postup v řízeních, která jsou v Ústavě ČR a v zákoně č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výslovně uvedena a nemůže vést k jejich rozšíření. Pokud by bylo úmyslem zákonodárce připustit možnost obnovy řízení i v jiných případech, než ve shora uvedeném řízení o ústavní žalobě proti prezidentu republiky, musel by tak výslovně učinit.
Ústavní soud proto podle ust. §43 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, návrh navrhovatele odmítl, aniž by se zabýval jeho dalšími formálními a obsahovými nedostatky.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
JUDr. Antonín Procházka
soudce Ústavního soudu
V Brně dne 4. září 2001