ECLI:CZ:US:2001:2.US.537.01
sp. zn. II. ÚS 537/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky J. R. H., proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4, č.j. 14 Nc 824/97-8, ze dne 16. 3. 1998, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 7. 9. 2001 obdržel Ústavní soud stížnost paní J. R. H., ve které poukazuje na soustavné porušování jejích práv v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 14 Nc 824/97, které je navíc ze strany orgánů činných v trestním řízení protiprávně tolerováno.
Protože podání nesplňovalo náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v §30,
§31, §34, §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, vyzval Ústavní soud stěžovatelku k odstranění vad podání. K tomu jí stanovil lhůtu 30 dnů od doručení výzvy k odstranění vad podání. Současně Ústavní soud stěžovatelku upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, může Ústavní soud podání (ústavní stížnost) odmítnout ve smyslu §43 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Výzva k odstranění vad podání byla stěžovatelce doručena dne 5. 10. 2001.
Na tuto výzvu reagovala stěžovatelka sdělením, že se obrátila na Českou advokátní komoru s žádostí o určení advokáta, který by ji zastupoval v řízení o ústavní stížnosti, avšak určený advokát toto odmítl. Dále stěžovatelka upřesnila, v čem spatřuje porušení svých ústavně zaručených práv a svobod a také čeho se domáhá - "zastavení a zrušení usnesení 14 Nc 824/97". S přihlédnutím k obsahu ústavní stížnosti a listin k ní přiložených, zejména usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 1998, č.j. 15 Co 456/98-21, vydaném ve věci způsobilosti k právním úkonům stěžovatelky, kterým bylo mj. odmítnuto odvolání stěžovatelky proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. 3. 1998, č.j. 14 Nc 824/97-8, co do výroku o zahájení řízení o způsobilosti k právním úkonům a do výroku o nařízení důkazu znaleckým posudkem, Ústavní soud dospěl k závěru, že stěžovatelka napadá právě citované usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4.
Podle §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení byly splněny, neboť lhůta k odstranění vad marně uplynula a stěžovatelka nesplnila povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem, neboť nebyla předložena řádná plná moc, odpovídající §31 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Kromě toho je třeba ústavní stížnost pokládat za návrh, který je nepřípustný ve smyslu ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, z toho důvodů, že stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje a kdy se tedy ochrany práv a svobod může domáhat jiným zákonným způsobem. Řízení ve věci samé, jak lze odvodit z podání stěžovatelky, dále pokračuje, přičemž stěžovatelka má k dispozici zákonné prostředky, kterými může brojit proti případnému pro ní nepříznivému meritornímu rozhodnutí.
Z výše uvedených důvodů nezbylo soudci zpravodaji než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) a e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
JUDr. Antonín Procházka
soudce Ústavního soudu
V Brně dne 12. listopadu 2001