ECLI:CZ:US:2001:3.US.178.01
sp. zn. III. ÚS 178/01
Usnesení
III. ÚS 178/01
Ústavní soud rozhodl dne 7. června 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti Z.B., zastoupené JUDr. J.R., proti výroku I rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. října 2000, sp. zn. 10 Co 337/2000, v části potvrzující část výroku odst. I Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziříčí, ze dne 8. února 2000, sp.zn. 11 C 238/98, o vydání nemovitostí, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem podaným Ústavnímu soudu osobně dne 23. března 2001 se stěžovatelka domáhá zrušení výroku I rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. října 2000, sp. zn. 10 Co 337/2000, v části potvrzující část výroku odst. I Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziříčí, ze dne 8. února 2000, sp. zn. 11 C 238/98, o vydání nemovitostí. Uvedeným rozhodnutím obecného soudu se cítí být dotčena v základním právu na spravedlivé soudní řízení, vyplývajícím z čl. 83, čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stěžovatelka dotčení na uvedených základních právech a svobodách odvíjí od vytýkané protiústavní interpretace a aplikace ustanovení §1, 2 a §79 o. s. ř., když dle jejího přesvědčení uplatnila nárok na vydání přesně označené nemovitosti včas, tj. ve lhůtě stanovené v ustanovení §5 odst. 4 zákona o mimosoudních rehabilitacích, a nikoli opožděně teprve při jednání Okresního soudu ve Vsetíně dne
31. března 1993, jak se podává v odůvodnění nalézacího i odvolacího soudu.
Dle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný.
Krajský soud v Ostravě při posuzování předmětné věci plně respektoval všechny kautely plynoucí z o. s. ř., respektoval příslušná procesní ustanovení vymezující předmět řízení a konečně svoje rozhodnutí řádně, přiléhavě a vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, přičemž reagoval na argumentaci, jež je shodná s obsahem ústavní stížnosti. Zjištěné skutečnosti, jež konstatoval, plynou ze spisu Okresního soudu ve Vsetíně sp. zn. 7 C 7/92
(č. l. 26 a č. l. 61 a 62), jejž si Ústavní soud za účelem posouzení tvrzení, obsažených v ústavní stížnosti, vyžádal. Napadeným rozhodnutím Krajský soud v Ostravě tudíž neporušil ani zákaz libovůle (čl. 2 odst. 3, 4 Ústavy, čl. 2 odst. 2, 3 Listiny) ani základní práva na řádný proces (čl. 36 a násl. Listiny).
Z těchto důvodů nutno posuzovat návrh stěžovatelky na zrušení v ústavní stížnosti napadeného rozhodnutí za zjevně neopodstatněný, čímž byl naplněn důvod jeho odmítnutí podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. června 2001