ECLI:CZ:US:2001:3.US.265.01
sp. zn. III. ÚS 265/01
Usnesení
III. ÚS 265/01
Ústavní soud rozhodl dne 21. června 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci navrhovatele R.A., zastoupeného JUDr. S.B., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. března 2001, sp. zn. 5 To 119/2001, a rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, ze dne 3. ledna 2001, sp. zn. 101 T 243/2000, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí soudů, odůvodnil ústavní stížnost tím, že podle jeho názoru soudy obou stupňů vycházely pouze z nepřímých důkazů provedených v přípravném řízení, když jej uznaly vinným spácháním trestného činu podvodu podle §250 odst. 3 trestního zákona. Takový postup považuje za porušení čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i za zásah do práva na spravedlivý proces.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, č. j.
101 T 243/2000-247, a usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 5 To 119/2001 zásah do práv, jichž se stěžovatel dovolává, shledán nebyl. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně a, jak vyplývá z odůvodnění jeho usnesení, se všemi odvolacími námitkami stěžovatele se vypořádal, přičemž při hodnocení důkazů postupoval v souladu s ustanovením §2 odst. 6 trestního řádu, stejně jako Okresní soud v Karviné.
Pro výše uvedené byl návrh stěžovatele shledán zjevně neopodstatněným a dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. června 2001