ECLI:CZ:US:2001:3.US.300.01
sp. zn. III. ÚS 300/01
Usnesení
III. ÚS 300/01
Ústavní soud rozhodl ve věci podaného návrhu JUDr. P. V., proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. února 2001, sp. zn. 33 Cdo 2552/2000, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. března 2000, sp. zn. 13 Co 46/2000, mimo ústní jednání dne 5. června 2001 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou vpředu označeným zástupcem, domáhal se tento zástupce jménem M. a V. Š., přezkumu pravomocného rozhodnutí rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. března 2000 (13 Co 46/2000-165), o odmítnutí odvolání stěžovatelů o zaplacení částky 500.000,- Kč, pro porušení procesněprávních předpisů a usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. února 2001 (33 Cdo 2552/2000-189), o odmítnutí dovolání, a posléze jejich zrušení z důvodu porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu (čl. 36 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 95 Ústavy ČR).
Stěžovatelé dále požádali v souladu s ustanovením §162 zák.čís. 182/1993 Sb.
o přiznání náhrady nákladů řízení.
K ústavní stížnosti však nebyla připojena plná moc, z níž by se podávalo oprávnění právního zástupce jednat jménem stěžovatelů, a protože plná moc k zastupování účastníka v řízení před Ústavním soudem, jako nepominutelná procesní podmínka v řízení před Ústavním soudem musí být Ústavnímu soudu předložena spolu s návrhem (ústavní stížností) věci, tedy v okamžiku, kdy řízení před Ústavním soudem mělo být zahájeno (§27 odst. 1, 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona), je zřejmé, že zástupce sám bez plné moci před Ústavním soudem jednat nemůže, a proto ve smyslu ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu byla ústavní stížnost, jak shora je označena, posouzena jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§43 odst. 1 písm. c) zákona] a o ní jako takové bylo rozhodnuto odmítavým výrokem, jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 5. června 2001