ECLI:CZ:US:2001:3.US.359.2000
sp. zn. III. ÚS 359/2000
Usnesení
III. ÚS 359/2000
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. L., zastoupené JUDr. V. J., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. března 2000, sp. zn. 24 Co 141/97, a rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 29. listopadu 1996, sp. zn. 7 C 240/95, mimo ústní jednání dne 30. 1. 2001 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou včas (§72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona), napadla stěžovatelka ve své restituční věci pravomocný rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. března 2000 (24 Co 141/97-120) a spolu s ním také jemu předcházející rozsudek soudu I. stupně (Okresního soudu v Trutnově ze dne
29. listopadu 1996 - 7 C 240/95-86) a tvrdila, že jmenované obecné soudy svými rozhodnutími porušily její ústavně zaručené právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); navrhla proto, aby Ústavní soud obě rozhodnutí obecných soudů, jak vpředu jsou označena, svým nálezem zrušil.
Protože stěžovatelka k ústavní stížnosti předložila formálně vadnou plnou moc, byla tato formální vada výzvou Ústavního soudu zástupci stěžovatelky vytknuta a současně mu byla k odstranění této vady stanovena lhůta.
Formální vada předložené plné moci, vystavené dne 23. září 1997, spočívala v tom, že nešlo o originál plné moci, ale o její kopii. Vzhledem k bydlišti stěžovatelky mimo území České republiky (M., Q.), byl zástupce stěžovatelky současně vyzván, aby novou plnou moc opatřil superlegalizační doložkou.
Podáním ze dne 1. prosince 2000 předložil zástupce stěžovatelky "novou" plnou moc, nicméně opět v (ověřené) kopii, s tím rozdílem, že na této "nové" plné moci je (v kopii) vyznačena ověřovací doložka Generálního konzulátu České republiky ze dne 23. září 1997, a současně Ústavnímu soudu vytkl, že "požadavek superlegalizační doložky nemá oporu v zákoně o Ústavním soudu ani v jiných právních předpisech".
Odhlédnuto od toho, že i nově předložená plná moc byla předložena v kopii a nadto s datem 23. září 1997, tedy z doby, kdy ani neskončilo řízení před obecnými soudy, a že porovnáním obou plných mocí nebyly odstraněny pochybnosti o tom, že s formulářem plné moci bylo manipulováno, nebyla splněna výzva Ústavního soudu co do předložení originálu plné moci, když i požadavek stran superlegalizační doložky je plně v souladu jak s procesní praxí, tak i s naukou (§28 - o. s. ř.; komentář Bureš a spol. - 2. vydání, Beck, Praha 1996).
Za této situace bylo proto o podané ústavní stížnosti, pro neodstranění vytknutých vad, rozhodnout odmítavým výrokem [§43 odst. 1 písm. a) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je zřejmé.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 30. ledna 2001