ECLI:CZ:US:2001:3.US.380.01
sp. zn. III. ÚS 380/01
Usnesení
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížností proti zásahu orgánu veřejné moci a na zrušení §14 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření, ve znění pozdějších předpisů, věty "Žadatel je jediným účastníkem řízení", navrhovatelů L. F., H. L. a Občanského sdružení V ., všichni zastoupeni Mgr. J. H., advokátem, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelé podali dne 20. 6. 2001 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který byl Ústavnímu soudu doručen o den později. Předmětný návrh směřoval proti zásahu orgánu veřejné moci, ke kterému mělo dojít vydáním rozhodnutí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ze dne 5. července 2000, čj. 10124/3.1/2000, sp.zn. 00/3.1./65, kterým při výstavbě jaderné elektrárny Temelín povolil další etapu uvádění jaderného zařízení do provozu. Navrhovatelé požadovali, aby Ústavní soud v daném případě aplikoval ust. §75 odst. 2 písmeno a) zákona o Ústavním soudu a neodmítl ústavní stížnost pro její opožděné podání, neboť stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelů. Navrhovatelé dále požadovali zrušení §14 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření, ve znění pozdějších předpisů, a to věty "Žadatel je jediným účastníkem řízení".
Ve smyslu §35 a 75 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat.
Podle §72 odst. 1 písmeno a) zákona o Ústavním soudu je oprávněna podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Podle §72 odst. 2 citovaného zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Napadené rozhodnutí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost bylo vydáno dne 5. července 2000, ústavní stížnost podali navrhovatelé dne 20. 6. 2001, tedy po lhůtě zákonem stanovené. Pokud navrhovatelé požadovali aplikaci §75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ustanovení §75 odst. 2 písmeno a) citovaného zákona se nedotýká běhu lhůty podle §72 odst. 2 citovaného zákona. Toto ustanovení je třeba vykládat ve vztahu k §75 odst. 1 cit. zákona, tedy tak, že umožňuje Ústavnímu soudu přijmout ústavní stížnost i tehdy, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Neumožňuje tedy prominutí ani prodloužení lhůty, jejíž běh a délku upravuje kogentní ustanovení §72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, jak to požadovali navrhovatelé.
Ústavnímu soudu proto nezbylo než návrh podle §43 odst. 1 písmeno b) zákona o Ústavním soudu, jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem, odmítnout
K návrhu na zrušení ustanovení §14, věty "Žadatel je jediným účastníkem řízení", zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření ve znění pozdějších předpisů, pak Ústavní soud konstatoval, že byla-li ústavní stížnost odmítnuta, musí se toto rozhodnutí promítnout i do návrhu vzneseného ve smyslu §74 tohoto zákona. Je-li totiž samotná ústavní stížnost věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení. Opačný výklad by vedl ke stavu, jímž by se aktivní legitimace k podání takového návrhu (§64 odst. 1 a 2 citovaného zákona) zcela nežádoucím způsobem přenášela i na ty, kteří jinak takové oprávnění - nejsouce ve sféře vlastních zájmů bezprostředně dotčeni - nemají.
Poučení: Proti tomuto usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. listopadu 2001