ECLI:CZ:US:2001:3.US.425.01
sp. zn. III. ÚS 425/01
Usnesení
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatelky PhDr. M. L., směřujícímu proti rozhodnutí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami v Praze, č.j. 3787/2000/I, ze 12. 7. 2000 a na zrušení §28 odst. 3 písmeno c), §28b, §28c, §28d, §28e a §28f zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrových družstvech, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelka podala dne 12. 7. 2001 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti (dále jen "návrh"). Návrh směřoval proti rozhodnutí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami v Praze, č.j. 3787/2000/I, ze dne 12. 7. 2000, kterým bylo rozhodnuto o opakovaném zavedení nucené správy ve spořitelním a úvěrním družstvu D.
Podle názoru navrhovatelky, která je členkou uvedené družstevní záložny, bylo napadeným rozhodnutím porušeno její základní právo disponovat s finančními prostředky uloženými v této záložně a tím bylo porušeno základní právo dané jí čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 1 a 4, čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Žádala proto, aby Ústavní soud svým nálezem napadené rozhodnutí zrušil. Současně navrhovatelka požadovala zrušení §28 odst. 3 písmeno c), §28b, §28c, §28d, §28e a §28f zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrových družstvech, ve znění pozdějších předpisů, neboť jsou podle jejího názoru v rozporu s čl. 1, čl. 3 odst. 1 a 3, čl. 4 odst. 1 a 4, čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny a čl. 10 Ústavy.
Ve smyslu §35 a 75 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat.
Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, která tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR.
V předmětné věci je napadeno rozhodnutí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami v Praze, které bylo vydáno ve správním řízení. Účastníkem tohoto řízení bylo spořitelní a úvěrní družstvo D. se sídlem v Brně, jako právnická osoba, nikoliv navrhovatelka jako členka družstevní záložny.
Vzhledem k této skutečnosti nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnout, jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.
K návrhu na zrušení ustanovení §28 odst. 1 písm. e) a §28b, 28c, 28d, 28e a 28f zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů, pak Ústavní soud konstatoval, že byla-li ústavní stížnost odmítnuta (§43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, musí se toto rozhodnutí promítnout i do návrhu vzneseného ve smyslu §74 tohoto zákona. Je-li totiž samotná ústavní stížnost odmítnuta pro podání osobou zjevně neoprávněnou a tedy věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení. Opačný výklad by vedl ke stavu, jímž by se aktivní legitimace k podání takového návrhu (§64 odst. 1 a 2 citovaného zákona) zcela nežádoucím způsobem přenášela i na ty, kteří jinak takové oprávnění - nejsouce ve sféře vlastních zájmů bezprostředně dotčeni - nemají.
Proto mu nezbylo než i tuto část návrhu podle §43 odst. 1 písmeno c) zákona o Ústavním soudu, odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. září 2001