ECLI:CZ:US:2001:3.US.499.01
sp. zn. III. ÚS 499/01
Usnesení
III. ÚS 499/01
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele JUDr. B. G., CSc., zastoupeného JUDr. V. J., advokátem, o ústavní stížnosti na postup Obvodního soudu pro Prahu 1, ve věci sp. zn. 18 C 382/91, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal vydání nálezu, jímž by byla Obvodnímu soudu pro Prahu 1 uložena povinnost do 30 dnů od jeho doručení rozhodnout o žalobě stěžovatele, vedené pod sp. zn. 18 C 382/91. Uvedl, že řízení v předmětné věci trpí značnými průtahy, přes podané stížnosti k Městskému soudu v Praze a Ministerstvu spravedlnosti k nápravě nedošlo. Postupem označeného soudu se proto cítí dotčen na právech, zakotvených v čl. 36 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§72 odst. 1 písm. a), §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Podle ustanovení §82 odst. l a 3 cit. zákona, vyhoví-li Ústavní soud fyzické nebo právnické osobě, zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo, jestliže porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody spočívalo v jiném zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, zakáže tomuto orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením.
S ohledem na výše citovaná ustanovení zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a na obsah ústavní stížnosti, v níž se navrhovatel domáhá uložení povinnosti jmenovanému soudu ve stanovené lhůtě rozhodnout o žalobě stěžovatele, vedené pod sp. zn. 18 C 382/91, je třeba konstatovat, že jde o návrh nepřípustný. Pokud pak navrhovatel poukazuje na průtahy a na způsob, jakým byly vyřízeny jeho stížnosti na tyto průtahy, zde stěžovatel neprokázal dodržení postupu dle §26 až 35 zák. č. 436/1991 Sb.
Pro uvedené byl návrh jako nepřípustný v souladu s §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. září 2001