ECLI:CZ:US:2001:3.US.555.2000
sp. zn. III. ÚS 555/2000
Usnesení
III. ÚS 555/2000
Ústavní soud rozhodl dne 8. března 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti Ing. M. V., zastoupeného Mgr. M. V., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. července 2000, č. j. 14 To 242/2000-36, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel, který se domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. července 2000, č. j. 14 To 242/2000-36, odůvodňoval návrh tím, že se označeným rozhodnutím cítí dotčen na právech, zakotvených v čl. 38 odst. 2 a 40 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že v souvislosti s trestním řízením, vedeným proti jeho osobě, byl vzat do vazby, která byla opakovaně prodlužována s tím, že jsou pro trvání vazby dány důvody dle §67 odst. 1 písm. a), b) a c) trestního řádu, přičemž Krajský soud v Českých Budějovicích vazbu prodloužil do 18. října 2000. Podle jeho přesvědčení vyšetřování neprobíhá řádně, nejsou prováděny důkazy, které navrhuje, jeho obhájce není o úkonech vyrozumíván, a proto si na tento postup opakovaně stěžoval u příslušných státních
zástupců. Pokud jde o odůvodnění rozhodnutí o vazbě, to považuje za nekonkrétní, vágní, netýkající se jej jako jednotlivce, proces, vedený proti němu za nespravedlivě vedený, v rozporu s ústavně zaručenými právy.
Předseda senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích ve svém vyjádření k obsahu návrhu uvedl, že při svém rozhodování postupoval tak, jak stanoví trestní řád a odkázal na odůvodnění napadeného usnesení. K ústavní stížnosti se vyjádřil také státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích. Poukázal na to, že společně s navrhovatelem je stíháno dalších 15 obviněných pro trestné činy krádeže podle §247 odst. 1, odst. 3 písm. a) a odst. 4 trestního zákona, jednotlivých skutků je značné množství, přičemž pro jejich objasnění bylo nutno vyslechnout i řadu poškozených, z nichž mnozí žijí v zahraničí. Proto bylo nezbytné setrvání stěžovatele ve vazbě.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy [§72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 14 To 242/2000-36, kterým byla vazba stěžovatele dne 27. července 2000 prodloužena do 18. října 2000 s tím, že vazební důvody podle §67 odst. 1 písm. a), b) a c) trestního řádu trvají, zásah do práv, jichž se navrhovatel dovolává, shledán nebyl. Označený soud, jak vyplývá z obsáhlého odůvodnění jeho usnesení, přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně, se všemi námitkami stěžovatele se vypořádal a ve vztahu k jeho osobě konstatoval, že na odůvodněnosti a trvání vazby dle §67 odst. 1 písm. a), b) a c) trestního řádu se nic nezměnilo.
Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§43 odst. 2 písm. a), zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 8. března 2001