ECLI:CZ:US:2001:3.US.713.2000
sp. zn. III. ÚS 713/2000
Usnesení
III. ÚS 713/2000
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky PhDr. V. A., zastoupené JUDr. K. V. - S., advokátkou, proti průtahům Krajského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 13 Co 416/99, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 30. dubna 1999, sp. zn. 52 C 55/97, mimo ústní jednání dne 31. 1. 2001 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem
[§30 odst. 1, §34, §72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona], vytkla stěžovatelka ve své občanskoprávní věci (13 Co 416/99) Krajskému soudu v Brně, jako soudu odvolacímu, že odvolací řízení zatěžuje zbytečnými průtahy, neboť o jí podaném odvolání proti rozhodnutí obecného soudu I. stupně
(dne 9. listopadu 1998) ke dni podání ústavní stížnosti (7. prosince 2000) nerozhodl; protože touto nečinností obecného soudu II. stupně je stěžovatelka ohrožena v řádném výkonu svého vlastnického práva, které blíže v odůvodnění ústavní stížnosti rozvedla, navrhla, aby Ústavní soud jednak odvolacímu soudu přikázal, aby v průtazích v opravném řízení nepokračoval, jednak aby sám svým nálezem rozhodnutí obecného soudu I. stupně (Městského soudu v Brně ze dne 30. dubna 1999 - 52 C 55/97-47) zrušil.
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Odhlédnuto od toho, že petit ústavní stížnosti si protiřečí (jestliže by odvolacímu soudu bylo přikázáno v průtazích nepokračovat, ztrácí smysl další část petitu, dle něhož by rozhodnutí obecného soudu mělo být zrušeno a naopak), stěžovatelka v odůvodnění ústavní stížnosti ani netvrdí, že by se byla před podáním ústavní stížnosti marně pokoušela
o odstranění průtahů v opravném řízení postupem podle zákona č. 436/1991 Sb. (§26), a proto je zřejmé, že její ústavní stížnost nelze meritorně projednat pro procesní překážku spočívající v nevyčerpání všech procesních prostředků, které ji zákon k ochraně jejího práva poskytuje, a že takto podaná ústavní stížnost je nepřípustná (§75 odst. 1 zákona).
O nepřípustné ústavní stížnosti bylo rozhodnout odmítavým výrokem [§43 odst. 1 písm. e) zákona], když k projednání další části stěžovatelčina rozporného stížnostního žádání za dané situace neshledal Ústavní soud dostatek přiměřených důvodů, neboť, jak sám zjistil, ve stěžovatelčině věci je odvolacím soudem nařízeno veřejné zasedání na den
25. ledna 2001 a o stížnosti stěžovatelky na průtahy v opravném řízení (ze dne
27. listopadu 2000 - Spr 18.322/2000) nebylo dosud rozhodnuto.
S ohledem na odmítavý výrok stran stěžovatelčiny ústavní stížnosti nejevilo se účelné vésti stěžovatelku k odstranění formálních vad ve vykázané plné moci její zástupkyně (§31 odst. 1 zákona).
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 31. ledna 2001