ECLI:CZ:US:2001:4.US.119.01
sp. zn. IV. ÚS 119/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti M.L., zastoupeného Mgr. P.P., proti usnesení Policie ČR, ze dne 27. září 2000, ČVS: OV FM: 312/306 - 2000, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 22. února 2001 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, označené jako ústavní stížnost, kterým se stěžovatel domáhal zrušení napadeného rozhodnutí, jímž bylo zastaveno trestní stíhání M.Z. V uvedené věci stěžovateli příslušelo postavení poškozeného.
V podání stěžovatel uvedl, že proti napadenému rozhodnutí rovněž podal na Ministerstvo spravedlnosti ČR podnět k stížnosti pro porušení zákona, kterému nebylo vyhověno a stěžovatel o tom byl informován dopisem za dne 16. ledna 2001.
V přiložené fotokopii ministerstva spravedlnosti je konstatováno, že podnět stěžovatele byl datován 3. října 2000, stěžovatel sám uvádí, že návrh podal dne 1. října 2000. Bez ohledu na tento dílčí rozpor je tedy zřejmé, že usnesení, které ústavní stížností napadá, mu bylo doručeno začátkem října 2000. Zde také počala běžet lhůta 60 dní pro podání ústavní stížnosti. Pokud se stěžovatel domnívá, že lhůta počala běžet až rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 16. ledna 2001, pak se mýlí, neboť podnět nelze považovat za poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně práva poskytuje, dle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon").
V uvedeném řízení stěžovateli příslušelo postavení poškozeného. Napadeným rozhodnutím nedošlo k porušení základních práv a svobod zaručených ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou dle čl. 10 Ústavy ČR stěžovateli, který ani porušení svých práv v ústavní stížnosti netvrdil.
Z uvedených důvodů proto Ústavní soud ústavní stížnost odmítl dle ustanovení §43 odst. 1 lit. b) zákona, jako podanou po lhůtě.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 2.4.2001
JUDr. Pavel Varvařovskýsoudce zpravodaj