ECLI:CZ:US:2001:4.US.124.01
sp. zn. IV. ÚS 124/01
Usnesení
IV. ÚS 124/01
Ústavní soud rozhodl dne 7. března 2001 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti V.K., zastoupené Mgr. J.Č., proti rozhodnutí O.Ú., okresního pozemkového úřadu, ze dne 19. 4. 1999, čj. PÚ-0366/99, a rozhodnutí Ministerstva zemědělství, ústředního pozemkového úřadu, ze dne 2. 3. 2000, čj. 1397/99-5010, spojené s návrhem na zrušení ustanovení §6 odst. 3 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Ústavní stížnost a návrh se odmítají.
Odůvodnění:
Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Z ustanovení odst. 2 písm.a) citovaného ustanovení plyne, že Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Stěžovatelka uvedený podstatný přesah svých vlastních zájmů v situaci, kdy její ústavní stížnost byla podána evidentně opožděně, spatřuje v dopadu ustanovení §6 odst. 3 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož komplexní pozemkovou úpravu musí okresní pozemkový úřad zahájit vždy, pokud se pro to vysloví vlastníci pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy řešeného katastrálního území. Jinak podle ustanovení §6 odst. 1 citovaného zákona platí, že podnět k zahájení řízení o pozemkových úpravách může okresnímu pozemkovému úřadu podat účastník, přičemž podle odst. 2 tohoto ustanovení okresní pozemkový úřad řízení zahájí, pokud shledá, že důvody, naléhavost a účelnost provedení pozemkových úprav jsou opodstatněné. Jinými slovy, stěžovatelka v tomto směru brojí ve své ústavní stížnosti proti zvýhodnění "majoritních" vlastníků oproti vlastníkům "minoritním", tzv. majoritní princip je však kupř. zakotven i v občanském zákoníku (§139). Jde tedy spíše o běžný institut nikterak nelegitimující k závěru o přesahu vlastních zájmů ve smyslu ustanovení §75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
Za tohoto stavu věci proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e), a s ní spojený návrh na zrušení právního předpisu podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 7. března 2001
JUDr. Pavel Varvařovský
předseda senátu