ECLI:CZ:US:2001:4.US.468.2000
sp. zn. IV. ÚS 468/2000
Nález
Ústavní soud rozhodl v senátě, ve věci ústavní stížnosti Cukrovaru V., s. r. o., proti opatření Ministerstva zemědělství ČR ze dne 2. 6. 2000, č.j. 1914/2000-1000 o přidělení zvláštní individuální kvóty na cukr pro hospodářský rok 2000/2001, za účasti Ministerstva zemědělství ČR jako účastníka řízení, a to se souhlasem účastníků řízení bez jednání, takto:
Opatření Ministerstva zemědělství ČR ze dne 2. 6. 2000, č.j.
1914/2000-1000, o přidělení zvláštní individuální kvóty na cukr
pro hospodářský rok 2000/2001, se zrušuje.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 4. 8. 2000 se
stěžovatelka domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil opatření
Ministerstva zemědělství ČR ze dne 2. 6. 2000, č.j.
1914/2000-1000 o stanovení zvláštní individuální kvóty na cukr pro
hospodářský rok 2000/2001 (v členění 7,47 tis. tun pro tuzemskou
kvótu a 2,49 tis. tun pro vývozní kvótu) vydané podle nařízení
vlády č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření podíl státu na
tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrovky a cukru
a stabilizaci trhu s cukrem ("nařízení vlády"). V žádosti ze dne
25. 4. 2000 o stanovení zvláštní individuální kvóty stěžovatelka
požadovala tuzemskou kvótu 27 tis. tun a vývozní kvótu 5 tis. tun.
Spolu s ústavní stížností stěžovatelka podala návrh na
zrušení cit. nařízení vlády č. 51/2000 Sb., s tvrzením, že toto
nařízení je v rozporu s ústavními předpisy a že jeho uplatněním
nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti.
Poukázala na skutečnost, že nařízení vlády stanoví zákaz a omezení
uvádět cukr na trh v České republice, a vyjádřila přesvědčení, že
ustanovení §2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství,
nezakládá právo žádného státního orgánu ani vlády vydávat
podzákonné normy v oblasti kvotace a regulace výroby a jejich
prostřednictvím ukládat práva a povinnosti, a že nařízení vlády
nemůže neústavním způsobem stanovovat další povinnosti než ty,
které jsou uvedeny v cit. zákoně.
Plénum Ústavního soudu nálezem ze dne 14. 2. 2001, sp. zn.
Pl. ÚS 45/2000, návrhu stěžovatelky vyhovělo a nařízení vlády č.
51/2000 Sb. zrušilo ke dni vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce
zákonů (Nález byl vyhlášen pod č. 96/2001 Sb.).
Sdělením ze dne 27. 2. 2001 stěžovatelka vyjádřila souhlas
s upuštěním od ústního jednání. Sdělením ze dne 5. 3. 2001
Ministerstvo zemědělství a výživy ČR vyjádřilo souhlas
s upuštěním od ústního jednání.
Ústavní soud dále připojil spis Pl. ÚS 45/2000, a dospěl
k závěru, že ústavní stížnosti je nutno zcela vyhovět, neboť
představuje zásah do základního práva zakotveného v čl. 26 odst.
1 Listiny. Pokud jde o důvody, Ústavní soud plně odkazuje na
odůvodnění cit. nálezu zveřejněného pod č. 96/2001 Sb.
Ústavněprávní argumentace stěžovatelky, obsažená v ústavní
stížnosti, je založena na zpochybnění ústavnosti nařízení vlády č.
51/2000 Sb., přičemž opodstatněnost této argumentace zjevně
vyplývá ze skutečnosti, že cit. nařízení vlády bylo Ústavním
soudem zrušeno.
Pro úplnost Ústavní soud dodává, že napadené opatření
nepovažuje za správní rozhodnutí vydané ve správním řízení, a to
jednak pro samotnou absenci zákonem č. 71/1967 Sb. upraveného
správního procesu při jeho vydávání, i absenci základních
náležitostí správního rozhodnutí ve smyslu §47 cit. zákona.
Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu
nezbylo, než návrhu podle ust. §82 odst. 1 zákona č. 182/1993
Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zcela
vyhovět, a podle §82 odst. 3 písm. a) napadené opatření zrušit.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
V Brně dne 20. 3. 2001