ECLI:CZ:US:2001:4.US.481.01
sp. zn. IV. ÚS 481/01
Usnesení
IV. ÚS 481/01
Ústavní soud rozhodl dne 17. září 2001 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti L., zastoupeného JUDr. M.Ř., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2001, čj. 29 Co 124/2001-74, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ve včas podané ústavní stížnosti proti napadenému usnesení stěžovatel uvádí, že tímto rozhodnutím došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 90 Ústavy ČR na soudní ochranu a spravedlivý soudní proces. Žaloba nebyla totiž vzata zpět pro chování stěžovatele, který vzhledem k ustanovení §230 obchodního zákoníku je zbaven jakékoli možnosti zasáhnout do volní svobody účastníků převádějících si členská práva a povinnosti v družstvu. Navíc z celého průběhu soudního řízení a z kusých důkazů je zřejmé, že žalobce byl v těžké důkazní nouzi a v tom tkví důvod, proč se nakonec rozhodl získat členství v družstvu jeho převodem z nebydlící členky. Z těchto, jakož i dalších, důvodů domáhá se proto zrušení napadeného rozhodnutí.
Z obsahu spisu 41 C 54/98 Obvodního soudu pro Prahu 4 Ústavní soud zjistil, že navrhovatel L.W. domáhal se návrhem došlým Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne 11. 3. 1998 určení svého členství v družstvu stěžovatele. Stěžovatel ve svém vyjádření ze dne 15. 3. 1999 potvrdil, že vzhledem k nedostatku dokladů předložených navrhovatelem odkázal jej na soudní řízení o určení jeho členství v družstvu. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 11. 2000, čj. 41 C 54/98-64, bylo řízení vzhledem ke zpětvzetí návrhu zastaveno a navrhovateli byla uložena povinnost zaplatiti stěžovateli na nákladech řízení částku 5 950,-- Kč. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání, o němž Městský soud v Praze napadeným usnesením rozhodl tak, že usnesení soudu prvého stupně změnil a zavázal stěžovatele zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení 14 880,-- Kč a na nákladech odvolacího řízení 375,-- Kč. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl městský soud, že v projednávané věci vzal navrhovatel návrh zpět poté, co byl uspokojen jeho požadavek a stal se členem stěžovatele. Z procesního hlediska byl tudíž vzat zpět důvodně podaný návrh pro chování stěžovatele, který navrhovateli vyhověl, a je proto povinen mu nahradit náklady, jenž tento vynaložil na uplatňování svého práva (§146 odst. 2 o. s. ř.).
Podle již konstantní judikatury Ústavního soudu rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení se zpravidla nepromítají až do ústavně právní roviny, neboť jde o rozhodnutí spíše se již vymykající možnosti přezkumu z hlediska ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny. Nehledě na tento základní moment, třeba v projednávané věci vzít v úvahu navrhovatelovo podání o zpětvzetí návrhu na zahájení řízení, v němž setrvává na svém tvrzení, že trvalo i trvá jeho původní členství, kterážto skutečnost byla právě důvodem podání návrhu. Závěry napadeného rozhodnutí mají oporu v konstantní soudní judikatuře i právní teorii, neboť pokud jde o aplikaci ustanovení §146 odst. 2 o. s. ř., důvodnost podání návrhu je třeba uvažovat ryze procesně, takže návrh je podán z tohoto hlediska důvodně i tehdy, jestliže žalovaný uspokojil žalobce, ačkoli k tomu dokonce neměl právní povinnost. Poukazuje-li stěžovatel v této souvislosti na ustanovení §230 obchodního zákoníku, přichází s námitkou, kterou uplatnil teprve v ústavní stížnosti a která vzhledem k výše uvedenému rovněž postrádá právní relevanci. Jádro věci je v tom, že navrhovatel podal návrh na zahájení řízení vzhledem k negativnímu stanovisku stěžovatele a na bezdůvodnost stěžovatelových námitek poukázal i ve svém podání obsahujícím zpětvzetí návrhu.
Z uvedených důvodů lze proto stěží mít za to, že v projednávané věci došlo k porušení jakýchkoli stěžovatelových ústavně zaručených práv, přičemž tato skutečnost se jeví Ústavnímu soudu natolik evidentní, že mu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 17. září 2001
JUDr. Pavel Varvařovský
předseda senátu