ECLI:CZ:US:2001:4.US.566.01
sp. zn. IV. ÚS 566/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti Z.H., zastoupeného JUDr. P.H., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 2. 2001, sp. zn. 3 To 9/2001, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 24. 9. 2001 se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 2. 2001, sp. zn. 3 To 9/2001, kterým mj. bylo jako nedůvodné zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2000,č.j. 2 T 28/99-1278 a nově rozhodnuto tak, že stěžovateli byl uložen podle §235 odst. 3 tr.zák. trest odnětí svobody v trvání pěti roků.
Stěžovatel tvrdí, že napadeným rozsudkem, stejně jako v řízení před soudem prvého stupně a v řízení přípravném, bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu zakotvené v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod ("Listina"), a to tím, že důkazy proti němu, tak jak je orgány činné v trestním řízení provedly, byly vyhodnoceny jednostranně, přičemž v odůvodnění byly akcentovány ty části výpovědi svědků, které svědčí v jeho neprospěch. Má za to, že došlo i k porušení zásady presumpce neviny a práva na obhajobu (čl. 40 odst. 2 Listiny, čl. 14 odst. 2 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, čl. 1 a čl. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).
Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je podána po lhůtě stanovené pro její podání. Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy (§75 odst. 1 zákona). V daném případě byl napadený rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 2. 2001, sp. zn. 3 To 9/2001 stěžovateli doručen dne 18. 7. 2001, což bylo potvrzeno sdělením Nejvyššího státního zastupitelství ČR, v jehož dispozici je nyní předmětný soudní spis, ze dne 19. 10. 2001. Uvedeným dnem doručení započala běžet zákonná šedesátidenní lhůta pro podání ústavní stížnosti, jež uplynula v pondělí dne 17. 9. 2001. Stížnost však byla podána k poštovní přepravě v pátek dne 21. 9. 2001, tudíž evidentně po uplynutí stanovené lhůty. Šedesátidenní lhůta obsažená v ust. §72 odst. 2 zákona je nepřekročitelná, její marné uplynutí zákon neumožňuje jakkoliv zhojit, a tímto zákonem je Ústavní soud vázán (čl. 88 odst. 1 a 2 Ústavy České republiky).
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud návrh podle §43 odst. 1 písm. b) zákona odmítl jako návrh podaný opožděně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. listopadu 2001
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj