ECLI:CZ:US:2001:4.US.624.01
sp. zn. IV. ÚS 624/01
Usnesení
IV. ÚS 624/01
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti F.P., zastoupeného JUDr. S.K., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 6. 2001, sp. zn. 28 Co 358/97, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 25. 10. 2001 se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 6. 2001, sp. zn. 28 Co 358/97, neboť tímto rozhodnutím, jakož i řízením jeho vydání předcházejícím, se cítí být dotčen ve svém ústavně zaručeném právu na spravedlivý proces, vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy ČR. V daném případě odvolací soud, jak je dále v ústavní stížnosti uvedeno, svým postupem "zmařil stěžovateli jednání před tímto soudem", když o odvolání vedlejšího účastníka (žalovaného v řízení před obecnými soudy) rozhodl bez nařízení jednání.
Shora uvedeným rozhodnutím krajský soud, jako soud odvolací, zrušil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 16. 4. 1997, čj. 47 C 292/93-66, a to ve výroku č. I. a v části výroku č. II., jíž byla zamítnuta "protižaloba" o 9.499,03 Kč. Současně v tomto rozsahu věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.
Po přezkoumání obsahu ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí krajského soudu Ústavní soud konstatuje, že se jedná o návrh nepřípustný.
Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. Vyjádřeno jinými slovy, ústavní stížnost lze podat pouze tehdy, vyčerpal-li navrhovatel před jejím podáním všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), z čehož se podává, že v opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná.
V souzené věci stěžovatel podal ústavní stížnost za situace, kdy řízení ve věci ještě nebylo skončeno, neboť napadeným usnesením krajský soud zrušil v uvedeném rozsahu rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 16. 4. 1997 č.j. 47 C 292/93-66, z čehož je zřejmé, že označený nalézací soud bude povinen vydat rozhodnutí nové, proti němuž bude opět přípustný opravný prostředek. Je nesporné, že v řízení před městským soudem bude stěžovatel jeho účastníkem a bude moci v plném rozsahu uplatnit svá procesní práva.
V souladu s principem minimalizace zásahů do kompetencí jiných orgánů veřejné moci Ústavnímu soudu za tohoto stavu věci nepřísluší se ústavní stížností meritorně zabývat, nýbrž mu nezbývá než konstatovat toliko, jak již výše zmíněno, že podaný návrh nesplňuje nezbytnou formální náležitost, jíž je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje.
S ohledem na uvedené Ústavní soud ústavní stížnost jako nepřípustný návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků dle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. listopadu 2001
JUDr. Eva Zarembová
soudce zpravodaj