ECLI:CZ:US:2002:1.US.168.01
sp. zn. I. ÚS 168/01
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojena Güttlera a soudců JUDr. Vladimíra Klokočky a JUDr. Elišky Wagnerové o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. F. H., zastoupeného advokátkou Mgr. Olgou Janoškovou se sídlem Zeyerova alej 33a, 160 00 Praha 6, proti usnesení zastupitelstva Městské části Praha 5 ze dne 16. 3. 2000 č. 10 "Zásady postupu při prodeji bytových domů se čtyřmi a více byty ve vlastnictví hl. m. Prahy, svěřených MČ Praha 5", takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností ze dne 16. 3. 2001 domáhal zrušení shora uvedeného usnesení zastupitelstva Městské části Praha 5, podle něhož má být stěžovatel - jako oprávněný nájemce bytu (půdní nástavby) v domě č.p. 899 na adrese nám. Josefa Machka 19, Praha 5, který je ve vlastnictví hl. m. Prahy a je svěřen Městské části Praha 5 - vyzván k vyjádření zájmu o koupi uvedeného bytu. Stěžovatel v ústavní stížnosti poukázal na skutečnost, že předmětnou půdní nástavbu vybudoval na základě smlouvy o budoucí nájemní smlouvě ze dne 2. 7. 1997 a smlouvy o provedení stavebních prací uzavřené dne 2. 7. 1997 na vlastní náklady za příslib tzv. odbydlení vynaložených investičních nákladů (z dodatku k nájemní smlouvě ze dne 17. 2. 1999 vyplývá, že na základě ocenění hodnoty půdní vestavby bylo tzv. odbydlení stanoveno na 25 let). Stěžovatel dále uvedl, že vybudováním předmětné půdní nástavby vznikla vlastníkovi (hl. m. Praze) majetková hodnota, za níž vlastník platí nájemci jinou majetkovou hodnotou (tzv. odbydlením), ale pokud by dle ústavní stížností napadeného usnesení došlo k úplatnému převodu půdní nástavby za cenu zahrnující i zhodnocení v důsledku provedené nástavby, jednalo by se o obohacení vlastníka o tu část hodnoty, kterou stěžovateli nezaplatil tzv. odbydlením a navíc by stěžovatel (a ti z oprávněných nájemců, kteří - obdobně jako stěžovatel - odbydlují investované prostředky) byl nucen zavázat se zaplatit za to, co již jednou zaplatil, a tedy by byl nucen zaplatit dvakrát. Stěžovatel proto poukázal na to, že uvedeným postupem dle citovaného usnesení zastupitelstva Městské části Praha 5 je nejen on, ale celá skupina (výše kvalifikovaných) oprávněných nájemců diskriminována v rozporu s čl. 1 Listiny základních práv a svobod a vzniká tak překážka pro rovný výkon práv plynoucích z rozhodnutí orgánu veřejné moci. Stěžovatel proto uzavřel s tím, že předmětným usnesením je dotčena početná skupina oprávněných nájemců, kteří jsou ve stejné situaci jako stěžovatel, a proto ústavní stížnost podstatně přesahuje jeho vlastní zájmy.
Podáním ze dne 22. 3. 2002 (doručeném Ústavnímu soudu dne 11. 4. 2002) právní zástupkyně stěžovatele oznámila, že Městská část Praha 5 posléze reagovala návrhem na uzavření dohody o narovnání, stěžovatel po jednání s Městskou částí Praha 5 s konečným zněním dohody souhlasil a dne 20. 3. 2002 obdržel od příslušného odboru úřadu Městské části Praha 5 zprávu, že dohodu o narovnání, resp. její uzavření se stěžovatelem rada zastupitelstva Městské části Praha 5 schválila. Stěžovatel má za to, že právní důvod předmětné ústavní stížnosti odpadl, a proto tuto ústavní stížnost bere zpět a žádá Ústavní soud, aby řízení o předmětné ústavní stížnosti zastavil dle ustanovení §77 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavními soudu").
Proto Ústavní soud dle ustanovení §77 za použití ustanovení §54 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, řízení o podané ústavní stížnosti zastavil.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. dubna 2002
JUDr. Vojen Güttler
předseda senátu Ústavního soudu