ECLI:CZ:US:2002:1.US.461.02
sp. zn. I. ÚS 461/02
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti O. Š., proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 10. 7. 2002, sp. zn. 1 T 18/2002, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel ve svém návrhu brojí proti v záhlaví uvedenému rozdsudku, kterým byl uznán vinným trestným činem loupeže dle §234 odst. 1 trestního zákona a trestným činem znásilnění dle §241 odst. 1 trestního zákona a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 10 let. Napadený rozsudek stěžovatel považuje za nespravedlivý, protože prý trestný čin loupeže nespáchal. Podle jeho mínění mu také soud vyměřil za spáchanou trestnou činnost nepřiměřený trest - údajně proto, že je romské národnosti - i přesto, že ve věci nebyl vyslechnut svědek - poškozený.
Navrhuje napadený rozsudek zrušit a žádá, aby bylo v řízení dále pokračováno.
Ústavní soud konstatuje, že ještě před tím, než se může zabývat materiální stránkou věci, je povinen vždy přezkoumat procesní náležitosti a předpoklady ústavní stížnosti. Pouze v případě, když návrh splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti a předpoklady, může se jím zabývat také věcně.
Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, jestliže navrhovatel ještě před tím vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (srov. ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná.
V souzené věci Ústavní soud shledal, že stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ve smyslu citovaného ustanovení nevyčerpal, neboť - jak Ústavní soud zjistil ze zprávy Okresního soudu v Teplicích ze dne 16. 8. 2002 - stěžovatel podal ihned po vyhlášení napadeného rozsudku odvolání.
Proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve smyslu ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. srpna 2002
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj