ECLI:CZ:US:2002:1.US.73.02
sp. zn. I. ÚS 73/02
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojena Güttlera a soudců JUDr. Vladimíra Klokočky a JUDr. Vladimíra Paula ve věci stěžovatelky O. J., zastoupené JUDr. P. Š., advokátem, o návrhu ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 10. 2001, sp. zn. 18 Co 237/2001, a rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 23. 11. 2000, sp. zn. 5 C 183/1998, takto:
Návrh ústavní stížnosti se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka podala včas návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, který Ústavní soud obdržel dne 31. 1. 2002.
Stěžovatelka ve svém návrhu napadá rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, uvedený v záhlaví tohoto usnesení, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, rovněž v záhlaví citovaný, kterým tento soud zamítl návrh stěžovatelky, aby žalovaná H. Š. byla uznána povinnou zaplatit stěžovatelce 25 000,-- Kč s 21 % úrokem od 21. 2. 1998 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
Stěžovatelka je přesvědčena, že shora uvedenými rozsudky obecných soudů bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo na spravedlivý soudní proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod tím, že obecné soudy chybně interpretovaly obsah kupní smlouvy, a to v části, kde byla účastníky sjednána smluvní pokuta pro případ porušení smluvní povinnosti.
Dále uvádí, že řízení před obecnými soudy bylo zaměřeno zejména na otázku, jak lze vyložit v kupní smlouvě uvedený pojem "statický posudek", přičemž obecné soudy, shodně za použití výkladových pravidel, dovodily, že prodávající splnila smluvní pokutou sankcionovanou povinnost, když ve sjednané lhůtě předložila vyjádření k poruše objektu ze dne 12. 12. 1997. S tímto závěrem obecných soudů stěžovatelka nesouhlasí, odkazuje na již v návrhu své ústavní stížnosti učiněné námitky a vyjádření a znovu podotýká, že jejím zájmem bylo koupit nemovitost staticky nenarušenou. Dále poukazuje i na to, že zcela bez povšimnutí v soudním řízení zůstala její námitka, že v kupní smlouvě byla sjednána povinnost prodávajících - doložit, že dům čp. 758 není staticky narušen. Tato skutečnost však nebyla podle jejího názoru ze strany prodávající řádně doložena.
Ve věci je třeba nejdříve konstatovat, že Ústavní soud není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem nadřízeným soudům obecným a nezkoumá celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí. Neposuzuje ani stanoviska a výklady obecných soudů ke konkrétním zákonným ustanovením ani jejich právní úvahy, názory a závěry, pokud nejde o otázky základních práv a svobod. Jeho úkolem taktéž není zabývat se eventuálním porušením běžných práv fyzických nebo právnických osob chráněných obyčejným zákonodárstvím, pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva nebo svobody zaručené Ústavním soudem či mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR, neboť Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR).
K danému případu Ústavní soud zjistil z obsahu ústavní stížnosti a připojených rozhodnutí obecných soudů následující: kupní smlouvou ze dne 10. 12. 1997 se R. H. a H. Š. jako prodávající zavázaly doložit stěžovatelce jako kupující statickým posudkem, že prodávaný dům čp. 758 není staticky narušen. Statický posudek se prodávající zavázaly předložit stěžovatelce do 31. 1. 1998. Strany kupní smlouvy dále sjednaly, že pokud by do 31. 1. 1998 prodávající nedoložily stěžovatelce, že dům čp. 758 není staticky narušen, jsou povinny zaplatit stěžovatelce smluvní pokutu ve výši 50 000,-- Kč do 10. 2. 1998. Dále Ústavní soud zjistil, že dne 13. 1. 1998 převzala stěžovatelka od pana Š. (syna prodávající) písemné vyjádření k poruše objektu - rodinný dům čp. 758 ze dne 12. 12. 1997 č. zakázky 979097. Stěžovatelka však nepovažuje toto písemné vyjádření za sjednaný statický posudek a tvrdí, že byla sjednána povinnost předložit řádný statický posudek soudního znalce - statika.
Z odůvodnění rozsudku sp. zn. 5 C 183/98, ze dne 23. 11. 2000, Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, Ústavní soud zjistil, že okresní soud za situace, kdy účastnice řízení interpretovaly odlišným způsobem ujednání článku "Za šesté" kupní smlouvy ze dne 10. 12. 1997, zejména pojem "statickým posudkem", přistoupil k výkladu sporného právního úkonu podle ustanovení §35 odst. 2 občanského zákoníku, pojednávajícího o způsobu vyjádření právního úkonu a jeho výkladu v návaznosti na ustanovení §37 odst. 1 občanského zákoníku s tím, že smluvní pokutou sankciovaná povinnost prodávajících spočívala v tom, aby do 31. 1. 1998 doložily statickým posudkem, že dům čp. 758 není staticky narušen, přičemž pojem "posudek" je třeba vykládat jazykově jako "odborné posouzení" a pojem "statický" jako "související se statikou". Na základě provedeného jazykového výkladu dospěl okresní soud k závěru, že sjednanou smluvní pokutou mělo být v kupní smlouvě zajištěno předložení "statického posudku" (ve smyslu odborného vyjádření statika, zda dům není staticky narušen a nezboří se), který potvrdí tvrzení prodávajících, že dům není staticky narušen. Tyto požadavky podle názoru soudu splnilo písemné vyjádření k poruše objektu ze dne 12. 12. 1997 zpracované ing. S. L. s tím, že dům čp. 758 není staticky narušen, neboť zjištěné poruchy "v současné době nebrání užívání objektu a nehrozí bezprostředně zhroucení konstrukce."
Z odůvodnění rozhodnutí je dále patrno i to, že se soud prvního stupně zabýval i zkoumáním skutečné vůle stěžovatelky v době uzavírání kupní smlouvy, přičemž dospěl k závěru, že vůle stěžovatelky sankcionovat smluvní pokutou i případné nevyhovující statické zjištění včas dodaného statického posudku se do smlouvy nedostala. K tomuto závěru dospěl soud na základě toho, že o statických vadách ani hrazení oprav se jazykové vyjádření smluvního ujednání vůbec nezmiňuje.
Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací své potvrzující rozhodnutí odůvodnil tím, že soud prvního stupně provedl správná skutková zjištění i správné právní závěry - že smluvní pokutou sankcionovaná povinnost prodávajících spočívala v tom, aby do 31. 1. 1998 doložily statickým posudkem, že dům čp. 758 není staticky narušen, a proto nepřisvědčil tvrzení stěžovatelky o tom, že obsahem předmětného ujednání byla povinnost prodávajících předložit řádný statický posudek soudního znalce - statika.
Ústavní soud dospěl k závěru, že obsahem vlastní ústavní stížnosti je pouze opakování námitek, které stěžovatelka vznášela již v řízení před obecnými soudy, přičemž vlastní závěry ústavní stížnosti se jeví jako pouhá polemika se skutkovými a právními závěry obecných soudů ohledně provedeného výkladu ujednání čl. "Za šesté" kupní smlouvy uzavřené mezi účastnicemi dne 10. 12. 1997. Oba obecné soudy se však námitkami stěžovatelky řádně zabývaly a v odůvodnění svých rozsudků se s nimi i náležitě vypořádaly.
Ve světle shora uvedeného nelze akceptovat stěžovatelkou namítané porušení jejího práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Podle tohoto ustanovení se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Stěžovatelka v daném případě využila podle hlavy páté citované Listiny základních práv a svobod práva na soudní ochranu. Pokud však soud po řízení, vedeném podle zákona, nerozhodl podle jejích představ, nelze z daného usuzovat, že by tím došlo k porušení jejího práva na spravedlivý soudní proces.
Z výše uvedených zjištění Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost, týkající se porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, není důvodná.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy Ústavní soud nezjistil, že by při rozhodování obecných soudů došlo k porušení ústavních procesních práv stěžovatelky, musel návrh ústavní stížnosti považovat za zjevně neopodstatněný a jako takový jej ve smyslu ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomností účastníků řízení usnesením odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. dubna 2002 JUDr. Vojen Güttler
předseda I. senátu Ústavního soudu