ECLI:CZ:US:2002:2.US.249.02
sp. zn. II. ÚS 249/02
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelky společnosti M., s.r.o., se sídlem v Uherském Hradišti, zastoupené advokátem Mgr. L. R., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 12. 2001, čj. 20 Co 433/2001-22, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 18. 4. 2002, doručenou Ústavnímu soudu dne 23. 4. 2002, se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného usnesení Krajského soudu v Brně, kterým byl potvrzen platební rozkaz, o němž rozhodl Okresní soud v Uherském Hradišti 28. 3. 2001, v napadeném výroku, jímž bylo stěžovatelce uloženo zaplatit žalobci (H.,s.r.o.) náklady řízení v částce 6.600,- Kč. Domnívá se, že tímto rozhodnutím bylo porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces.
K ústavní stížnosti se vyjádřil Krajský soud v Brně. Uvedl, že při svém rozhodování vycházel z odvolání stěžovatelky, obsahujícího jedinou větu a to, že se stěžovatelka odvolává proti nákladům řízení. Soud dále odkazuje na obsah spisu Okresního soudu v Uherském Hradišti , sp. zn. Ro 283/2001.
Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s připojeným spisem Okresního soudu v Uherském Hradišti, sp. zn. 6 Ro 283/2001, a dospěl k závěru, že návrh byl podán po lhůtě k tomu zákonem určené.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů, která počíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání [§72 odst. 1 písm. a) a odst. 2, §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Z přiloženého spisu Okresního soudu v Uherském Hradišti, sp. zn. 6 Ro 283/2001, Ústavní soud zjistil, že rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva v daném případě poskytuje, tedy napadený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. 12. 2001, čj. 20 Co 433/2001-22, bylo stěžovatelce doručeno dne 19. 2. 2002. Ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 22. 4. 2002. Lhůta k jejímu podání však uplynula již dne 19. 4. 2002. První den běhu předmětné lhůty je totiž dle ustanovení §72 odst. 2 věty druhé zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, totožný se dnem doručení takového rozhodnutí stěžovateli a nikoli až se dnem následujícím po dni doručení rozhodnutí, jak tomu běžně bývá u procesních lhůt podle zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, užívaného podle ustanovení §63 zák. č.182/1993 Sb., o Ústavním soudu, subsidiárně i v řízení před Ústavním soudem.
Z výše uvedených důvodů nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost odmítnout podle ust. §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný po lhůtě k tomu určené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. července 2002 JUDr. Jiří Malenovský
soudce zpravodaj