infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 11.06.2002, sp. zn. II. ÚS 260/02 [ usnesení / CEPL / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2002:2.US.260.02

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2002:2.US.260.02
sp. zn. II. ÚS 260/02 Usnesení Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti Ing. B.P., aj. K., zastoupených JUDr. J. J., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2002, č. j. 27 Co 502/2001-284, mimo ústní jednání, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Stěžovatelky napadly ústavní stížností rubrikovaný rozsudek Krajského soudu v Praze, kterým byl změněn rozsudek soudu I. stupně tak, že do částky 26.836,- Kč byl návrh zamítnut. Podle názoru stěžovatelek tím bylo zkráceno jejich ústavní právo zakotvené v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud nejdříve přezkoumal formální náležitosti ústavní stížnosti. Ústavní stížnost byla podána včas a stěžovatelky oprávněné k jejímu podání byly zastoupeny advokátem na základě plné moci. Ústavní soud proto mohl posoudit přípustnost ústavní stížnosti. Z předložené kopie rubrikovaného rozsudku vyplývá, že ve výrokem rozsudku odvolacího soudu došlo ke změně rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé a jednalo se o peněžité plnění převyšující 20.000,- Kč. V takovém případě vzniklo stěžovatelkám ex lege právo na podání dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky. O tom byly rovněž náležitě poučeny. Ústavní stížnost je prostředkem ultima ratio, kterým je možno zcela výjimečně zasáhnout do právního stavu zjednaného pravomocným rozhodnutím. Podmínkou jejího podání je, že došlo ve smyslu ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, k vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Povinností stěžovatelek bylo proto vyčerpat všechny jim dostupné zákonné procesní prostředky včetně dovolání. Protože stěžovatelky zákonem založenou procesní možnost dovolat se nevyužily, nezbylo Ústavnímu soudu než konstatovat, že jejich podání nesplňuje podmínky ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, a podle §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 11. června 2002 Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2002:2.US.260.02
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 260/02
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 11. 6. 2002
Datum vyhlášení  
Datum podání 26. 4. 2002
Datum zpřístupnění 30. 10. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Cepl Vojtěch
Napadený akt rozhodnutí soudu
rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost - §43/1/e)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 229/1991 Sb., čl.
  • 99/1963 Sb., §132
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstřík důkaz/volné hodnocení
vlastnické právo/přechod/převod
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-260-02
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 41652
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-22