ECLI:CZ:US:2002:2.US.352.02
sp. zn. II. ÚS 352/02
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. A. P. ve věci ústavní stížnosti občanského sdružení O., právně zastoupeného Mgr. V. S., proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 19. 6. 2000, sp. zn. 8C 329/99, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností Ústavnímu soudu doručenou dne 3. 6. 2002, a doplněnou podáním, které Ústavnímu soudu došlo dne 6. 6. 2002, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 19. 6. 2000, sp. zn. 8C 329/99, a to pro porušení čl. 96 odst. 1 Ústavy, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Napadeným rozsudkem Obvodní soud pro Prahu 4 uložil žalovanému obchodnímu sdružení O., se sídlem v Praze (v řízení před Ústavním soudem stěžovatel, který ovšem byl, jak uvádí stěžovatel v ústavní stížnosti, obecným soudem nesprávně označen) povinnost zaplatit žalobci - U., s. r. o., se sídlem v Praze, částku 87 744,40 Kč. Dále soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobci náklady řízení.
V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že mu nebyla řádně doručena žaloba ani předvolání k ústnímu jednání, a neměl tedy žádnou možnost hájit svá práva. Obecný soud v rozporu s ustanoveními o. s. ř. (ve znění platném do 31. 12. 2000), rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (v řízení před Ústavním soudem stěžovatel) a vydal rozsudek pro zmeškání. Rozhodnutí nebylo doručeno způsobem stanoveným v o. s. ř. (ve znění platném do 31. 12. 2000). Veškerá korespondence soudu byla adresována, uvádí stěžovatel, jinému subjektu odlišnému od stěžovatele, který není účastníkem řízení. Doručení prostřednictvím jiné fyzické či právnické osoby občanský soudní řád nezná, a proto doručení jiné osobě nemůže mít účinky řádného doručení.
Dříve, než se Ústavní soud může zabývat věcí samou, musí prověřit, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti stanovené pro ni zákonem č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Podmínkou podání ústavní stížnosti podle ust. §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje.
Z písemného vyhotovení napadeného rozsudku Ústavní soud zjistil, že tento obsahuje poučení, které shledal Ústavní soud jako odpovídající zákonu, a sice v tom znění, že "proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího".
V ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že mu rozsudek pro zmeškání nebyl řádně - v souladu s ustanoveními o. s. ř., doručen, a že o důvodu ústavní stížnosti se dověděl dne 3. 4. 2002. Ze spisového materiálu však nevyplývá, že by stěžovatel rozhodnutí soudu prvního stupně bezprostředně poté, co se o něm dověděl, napadl odvoláním, ve kterém by uplatnil námitky obsažené v ústavní stížnosti. Pokud by se totiž v odvolacím řízení prokázalo, že rozhodnutí soudu prvního stupně stěžovateli skutečně nebylo řádně doručeno, nemohla by začít plynout a uplynout lhůta pro podání odvolání a rozhodnutí by se tedy nemohlo stát pravomocným (ust. §159 odst. 1 o. s. ř.).
Z výše uvedeného vyplývá, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, neboť nevyužil svého práva podat proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání jako řádný opravný prostředek.
Podle ust. §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
V souladu s ust. §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků nepřípustný návrh, nestanoví-li zákon jinak (aplikace ust. §75 odst. 2 cit. zák. v projednávané věci nepřichází v úvahu), usnesením odmítne.
Při shrnutí výše uvedených skutečností byl soudce zpravodaj nucen podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost jako návrh nepřípustný odmítnout.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
JUDr. Antonín Procházka
soudce Ústavního soudu
V Brně dne 21. října 2002