ECLI:CZ:US:2002:2.US.417.02
sp. zn. II. ÚS 417/02
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele Z. P., o návrhu ze dne 21. 6. 2002, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se svým podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 24. 6. 2002 nazvaným "Stížnost proti výsledkům voleb 2002" obrátil na Ústavní soud se žádostí o přešetření volebních výsledků, podle kterých Koalice KDU-ČSL a US-DEU získala neoprávněně mandáty, neboť nezískala potřebných 15 % hlasů. Byla totiž chybně považována za dvoukoalici, ačkoli je ve skutečnosti koalicí tří stran. Dne 28. 6. 2002 byl Ústavnímu soudu doručen přípis, jímž navrhovatel doplňuje své dřívější podání. Domnívá se, že sloučení politických stran Unie svobody a Demokratická unie bylo účelovým krokem, aby strany snadněji dosáhly zákonné pětiprocentní hranice pro vstup do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, a lze jej považovat za obcházení volebního zákona. V krajním případě se může jednat i o trestný čin.
Vzhledem k tomu, že návrh nesplňoval náležitosti dle ustanovení §30 odst.1 a §34 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, byl navrhovatel vyzván k odstranění vad svého podání ve lhůtě 21 dne. Tento přípis byl navrhovateli doručen oproti podpisu dne 13. 7. 2002. Dne 1. 8. 2002 navrhovatel podal k poštovní přepravě přípis, ve kterém své námitky podrobněji rozvádí. Uvádí dále, že není schopen odstranit vadu svého podání spočívající v absenci povinného právního zastoupení, neboť sám nemá dostatek prostředků, aby uhradil nákladné právní zastoupení. Na svou žádost o právní zastoupení v řízení před Ústavním soudem, adresovanou představitelům Občanská demokratické strany, Komunistické strany Čech a Moravy a ministru vnitra ČR, neobdržel žádnou odpověď. O ustanovení advokáta Českou advokátní komorou v této věci údajně nežádal.
Ústavní soud připomíná, že navrhovateli výše uvedenou výzvou vytkl vady jeho návrhu a zdůraznil zejména jeho povinnost plynoucí z ustanovení §30 a §31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to včetně vlastního sepsání návrhu, na základě speciální plné moci. Navrhovatel byl informován, že citovaný zákon neumožňuje ustanovení advokáta z úřední moci, avšak dle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, má každý právo na poskytnutí právní pomoci advokátem a na to, aby mu byl v případě, že mu tato pomoc bude odmítnuta, přidělen advokát, určený Českou advokátní komorou (110 00 Praha 1, Národní 16). Navrhovatel byl dále upozorněn, že pokud vytčené vady svého podání ani v této lhůtě neodstraní, bude jeho návrh bez dalšího dle §43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Ústavní soud je nucen konstatovat, že dne 5. 8. 2002 marně uplynula soudcovská lhůta určená k odstranění vytčených vad podání, aniž je navrhovatel přes poučení o možných následcích odstranil. Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu, než jeho návrh odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. srpna 2002 JUDr. Jiří Malenovský
soudce zpravodaj