ECLI:CZ:US:2002:2.US.421.02
sp. zn. II. ÚS 421/02
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci návrhu Národně demokratické strany, zastoupené předsedou strany Janem Valentou a Ing. Ditou Holcmanovou, se sídlem Zlešická 1847/3, Praha 4 - Chodov, na zrušení zákona č.37/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 64/2001 Sb., a zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 273/2001 Sb., takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 25.6.2002 obdržel Ústavní soud ČR podání Národně demokratické strany, ve kterém tato strana podala mimo jiných návrhů návrh : na zrušení platnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, konaných ve dnech 14. a 15. června 2002 a nařízení termínu konání voleb nových; zrušení "volebního zákona ve smyslu volebních kaucí 15.000,-Kč za kraj a jejich vrácení politickému subjektu; zrušení 5 % klauzule pro vstup do zastupitelských orgánů všech stupňů"; určení povinnosti státu zabezpečit volnou soutěž politických stran a určení odškodnění Národně demokratické strany za dobu nesvobody a dále zrušení zákona č. 37/2002 Sb. s tím, že by Nejvyšší soud a Ústavní soud uložily Poslanecké sněmovně a Senátu ČR vypracování nového, demokratického volebního zákona.
Označené podání jednak nesplňuje podmínky ústavní stížnosti a řízení před Ústavním soudem ČR, předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a neodpovídá rovněž pravomocím Ústavního soudu, které jsou mu svěřeny Ústavou ČR a zákonem č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Ze skutečnosti, že Národně demokratická strana totožný návrh podala i k Nejvyššímu soudu České republiky je zřejmé, že si je vědomi toho, že dle §88 odst. 2 zákona o volbách do Parlamentu, je k řízení podle §87 citovaného zákona příslušný Nejvyšší soud ČR.
Podle ustálené judikatury Ústavního soudu nelze podat ústavní stížnost pouze proti právnímu předpisu, neboť ve smyslu příslušných ustanovení již citovaného zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je možné ústavní stížnost podat pouze proti pravomocnému rozhodnutí či "jinému zásahu orgánu veřejné moci", jímž bylo porušeno základní právo nebo svoboda stěžovatele, zaručené ústavním zákonem.
Z výše uvedeného důvodu proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení návrh podle §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl, neboť jde o návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
JUDr. Antonín Procházka
soudce Ústavního soudu
V Brně dne 17. července 2002