ECLI:CZ:US:2002:3.US.140.02
sp. zn. III. ÚS 140/02
Usnesení
III. ÚS 140/02
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele JUDr. I. P., zastoupeného JUDr. D. G., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky ze dne 11. července 2001, č. j VS/2-53/1174/2000, a rozhodnutí ministra vnitra ze dne 11. prosince 2001, č. j. VS-440/RK/3-2001, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen na právech, která jsou zakotvena v čl. 14 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 12 odst. 2 Ústavy.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [§72 odst. 1 písm. a), odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu rozhodnutí ze dne 11. prosince 2001, jež stěžovatel napadl ústavní stížností, jako rozhodnutí o posledním prostředku, který k ochraně svých tvrzených práv uplatnil, je ze záznamu o jeho přijetí zřejmé, že stěžovateli bylo doručeno dne 4. ledna 2002, dle zápisu o přijetí ústavní stížnosti pak je nepochybné, že návrh byl osobně podán k Ústavnímu soudu dne 5. března 2002.
Vzhledem k počátku běhu lhůty dnem 4. ledna 2002, která k podání ústavní stížnosti navrhovateli skončila dnem 4. března 2002, byl návrh odmítnut - když byl podán až 5. března 2002, tedy po lhůtě k tomu stanovené [§43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Pro uvedené se již nebylo třeba zabývat tím, zda stěžovatel všechny prostředky k ochraně svých práv využil.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. dubna 2002