ECLI:CZ:US:2002:3.US.26.02
sp. zn. III. ÚS 26/02
Usnesení
III. ÚS 26/02
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele M. Š., zastoupeného JUDr. Z. K., CSc., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. října 2001, sp. zn. 44 Ca 85/2001, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného rozsudku s tím, že podle jeho přesvědčení byl vydán v rozporu s čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod, jakož i s čl. 90, čl. 95 a čl. 96 Ústavy.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje, když za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§72 odst. 1 písm. a), §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 44 Ca 85/2001-54 bylo zjištěno, že jmenovaný soud dne 9. října 2001 zrušil rozhodnutí Okresního úřadu Benešov, pozemkového úřadu, ze dne 23. května 2001, č. j. PÚ 3144/91-1628/IV., a věc tomuto úřadu vrátil k dalšímu řízení. Je tedy nepochybné, že ve věci nároků uplatněných stěžovatelem dle zák. č. 229/91 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebylo dosud pravomocně rozhodnuto a stěžovatel má tedy ještě k ochraně svých tvrzených práv proti novému rozhodnutí pozemkového úřadu, bude-li se jím cítit dotčen, opravný prostředek. Proto jeho návrh, směřující proti citovanému rozsudku soudu, není přípustným.
Pro výše uvedené byl návrh v souladu s §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. února 2002