ECLI:CZ:US:2002:3.US.281.02
sp. zn. III. ÚS 281/02
Usnesení
III. ÚS 281/02
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele V. V., zastoupeného JUDr. K. M., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. června 2000, sp. zn. 15 Co 352/2000, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo dne 30. června 2000 odmítnuto odvolání, jež podal proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2. Uvedl, že podle jeho přesvědčení odvolání podané 24. května 2000 bylo podáno včas, když rozsudek, proti kterému směřovalo, obdržel až 9. května 2000, nikoliv, jak soud dovodil, uložením na poště, poněvadž doručování a uložení zásilky nebylo učiněno řádně. Současně poukázal na průběh řízení o přivolení k výpovědi z bytu, na skutečnosti, které svědčily o tom, že se v předmětném bytě zdržuje a tedy na nedůvodnost výpovědi.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. [§72 odst. 1 písm. a), odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu návrhu a usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. 39 Cdo 2150/2001-105 bylo zjištěno, že stěžovatel podal proti napadenému usnesení Městského soudu v Praze dovolání, to bylo dne 30. ledna 2002 zamítnuto, proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR však ústavní stížnost nesměřuje. Proto nutno konstatovat, že návrh stěžovatele, v němž napadá rozhodnutí odvolacího soudu, nikoliv rozhodnutí o posledním prostředku, který mu zákon k ochraně tvrzeného práva poskytuje, tj. rozhodnutí o dovolání, je návrhem nepřípustným.
Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§43 odst. 1 písm. e) cit. zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. června 2002