ECLI:CZ:US:2002:3.US.283.02
sp. zn. III. ÚS 283/02
Usnesení
III. ÚS 283/02
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. K., zastoupeného Mgr. Z. H., advokátem, proti nečinnosti Policie ČR, Správě Sm kraje v Ostravě, ve věci jeho žádosti o vydání věci a porušování ústavně zaručených práv obsažených v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, mimo ústní jednání dne 20. června 2002 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou včas (§72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§30 odst. 1,
§34, §72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zákona], vytkl stěžovatel Policii ČR, Správě Sm kraje, Ostrava, nečinnost ve věci jeho žádosti o vydání 22 ks plastikových nádob na 1000 l s čirou tekutinou a porušování ústavně zaručených práv obsažených v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a navrhl, aby Ústavní soud přikázal jmenovanému orgánu státní moci, aby "jeho věc vedená pod čj. PSM-434/HK-2-99 byla bez zbytečných průtahů projednána a předmětné věci, a to
22 kusů plastikových barelů na 1000 l, naplněných výrobkem G. (nemrznoucí směs), byly stěžovateli bez zbytečných průtahů vydány".
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Podle protokolu Policie ČR, Správy Sm kraje, v Ostravě, o vydání (odnětí) věci ze dne 15. 10. 1999 (PSM-434/HK-2-99), vydal stěžovatel mimo jiné i 22 ks plastových nádob na 1000 litrů s čirou tekutinou. Stěžovatel podal návrh na vrácení těchto jemu odňatých věcí
(§80 odst. 1 tr. ř.), avšak Policie ČR, Správa Sm kraje, Služba kriminální policie a vyšetřování v Ostravě, mu sdělila, že celá věc byla předána k dalšímu opatření správci daně (Finančnímu úřadu v Kutné Hoře), v jehož kompetenci je proto i rozhodnutí o vrácení věci. K návrhu stěžovatele podle §80 odst. 1 tr. ř., adresovanému Finančnímu úřadu v Kutné Hoře, se označený úřad vyjádřil tak, že není orgánem uvedeným v §80 odst. 3 tr. ř., který je příslušným k vydání věci, a současně poukázal na to, že ve věci stěžovatele ani není místně příslušným orgánem ve smyslu ust. §4 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a §3 odst. 1 a 2 zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel proto podal stížnost adresovanou Inspekci ministra vnitra ČR, která mu sdělila dopisem ze dne 17. dubna 2002 (IN - 304/01-2002), že ji rozdělila na dvě části:
* část týkající se žádosti o přezkoumání postupu Policie ČR, Správy Sm kraje, byla postoupena Okresnímu státnímu zastupitelství v Ostravě,
* část týkající se žádosti o náhradu škody byla předána Právnímu odboru Ministerstva vnitra ČR.
Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel před jejím podáním nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení (§75 odst. 1 zákona).
Procesní postup při vrácení věcí odňatých k trestnímu řízení je upraven v §80 tr. ř. Pokud stěžovatel nesouhlasil se způsobem vyřízení své věci policejním orgánem, měl ze zákona k dispozici další procesní prostředek cestou stížnosti ke státnímu zástupci [§80
odst. 3, §141, §174 odst. 1 a 2 tr. ř.], do jehož pravomoci vydání konečného rozhodnutí ve věci stěžovatele spadá.
Za této procesní situace je zřejmé, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k jeho ochraně poskytuje, a proto Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatele posoudil jako nepřípustnou (§75 odst. 1 zákona) a rozhodl o ní odmítavým výrokem [§43 odst. 1 písm. e) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 20. června 2002