ECLI:CZ:US:2002:3.US.323.02
sp. zn. III. ÚS 323/02
Usnesení
III. ÚS 323/02
Ústavní soud rozhodl ve věci Ing. J. J., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. října 2001, sp. zn. 17 Co 486/99, a Městského soudu v Brně sp. zn. 41 C 4/99, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal přezkoumání výše označených rozsudků, jimiž mu nebyl přiznán nárok na úhradu částky 18.762,-Kč, uplatněný u žalovaného, který využil jeho zlepšovací návrh. Ústavní stížnost podal dne 21. května 2002.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, když tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, který je předmětem ústavní stížnosti [§72 odst. 1 písm. a), odst. 2 zák. č. 182/1993 S., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu návrhu a usnesení Nejvyššího soudu České republiky bylo zjištěno, že stížností napadené rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 22. října 2001, nabylo právní moci dne 30. listopadu 2001 a tedy k jeho doručení stěžovateli došlo nejpozději uvedeného dne. Dovolání, které navrhovatel podal, bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR č. j. 30 Cdo 570/2002-255, dne 4. dubna 2002 odmítnuto jako nepřípustné.
S ohledem na uvedená zjištění nutno konstatovat, že ústavní stížnost ze dne 21. května 2002 byla navrhovatelem podána po lhůtě k tomu stanovené, když běh lhůty, vyplývající z §72 odst. 2 cit. zákona o Ústavním soudu, započal již dnem doručení rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 17 Co 486/99-236. I když bylo podáno dovolání, nešlo o využití procesního prostředku, který zákon k ochraně tvrzených práv stěžovateli poskytuje - Nejvyšší soud ČR je odmítl jako nepřípustné. Proto byl návrh dle §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poněvadž došlo k odmítnutí návrhu pro jeho opožděnost, stěžovatel již nebyl vyzýván k odstranění vad návrhu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. září 2002