ECLI:CZ:US:2002:3.US.341.02
sp. zn. III. ÚS 341/02
Usnesení
III. ÚS 341/02
Ústavní soud rozhodl dne 4. července 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci JUDr. V. P., zastoupeného JUDr. M. S., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. února 2002, č. j. 14 Nc 575/2001-83, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše citovaného usnesení, jímž Městský soud v Praze nevyloučil jmenované soudce z projednávání a rozhodování věci, vedené pod sp. zn. 4 C 288/98 u Obvodního soudu pro Prahu 5, a zamítl návrh na přikázání této z důvodu vhodnosti Obvodnímu soudu pro Prahu 3. Uvedl, že podle jeho přesvědčení soud porušil práva, která jsou mu zaručena v čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod a poukázal na odůvodnění napadeného usnesení, z něhož je zřejmé, že soud konstatuje vyjádření žalobkyně k jeho návrhu na delegaci, ačkoliv jí takové procesní oprávnění nepříslušelo.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu usnesení Městského soudu v Praze č. j. 14 Nc 575/2001-83 zásah do práv, jichž se stěžovatel dovolává, shledán nebyl. Jmenovaný soud nezjistil opodstatněnost tvrzení stěžovatele o tom, že jsou soudci vyloučeni z projednávání věci a že jsou proto dány důvody pro její přikázání jinému soudu, a pokud vyžádal vyjádření žalobkyně k takovému tvrzení žalobce, tj. stěžovatele, pak postupoval v souladu s §101 odst. 4 obč. soudního řádu, podle něhož soud žalobkyni jako účastnici řízení vyzval, aby se k návrhu, který se týkal postupu a vedení řízení, vyjádřila.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. července 2002