ECLI:CZ:US:2002:3.US.464.02
sp. zn. III. ÚS 464/02
Usnesení
III. ÚS 464/02
Ústavní soud rozhodl dne 5. prosince 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Evy Zarembové, ve věci navrhovatelů 1) H.E., a 2) K. E., zastoupených JUDr. A. U., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. března 2002, sp. zn. 19 Co 534/2001, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelé se domáhali zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 19 Co 534/2001, kterým tento soud dne 26. března 2002 potvrdil jako správný rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 6. září 2001, č. j. Nc 1054/2001-14. Tímto bylo určeno, že k osvojení nezletilých dětí I., a K., není třeba souhlasu rodičů jako zákonných zástupců. Vyslovili přesvědčení, že rozsudky soudů obou stupňů byla porušena práva, zaručená jim čl. 32 odst. 1, 3 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i práva dětí, vyplývající z čl. 18 Úmluvy o právech dítěte, když podle jejich názoru provedené důkazy byly hodnoceny jednostranně a odvolací soud se nezabýval námitkami v odvolání uplatněnými. Poukázali na situaci, ve které se oni jako rodiče dětí nacházeli, na svá vyjádření u soudu, na něž nebyl vzat zřetel, a na svou snahu dle poskytnutých možností děti navštěvovat, tak o ně projevovat zájem a plnit k nim vyživovací povinnost. Navrhli, aby byla vykonatelnost napadených rozhodnutí odložena.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp. zn. Nc 1054/2001, jeho rozsudku ze dne 6. září 2001, jakož i z obsahu rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. března 2002, č. j. 19 Co 534/2001-36, zásah do práv, kterých se navrhovatelé
v ústavní stížnosti dovolávají, zjištěn nebyl. Soud I. stupně v řízení dle §68 odst. 1 písm. a), b) zákona o rodině postupoval při hodnocení všech provedených důkazů v souladu s §132 občanského soudního řádu a soud II. stupně na základě odvolání stěžovatelů jeho rozsudek přezkoumal tak, jak mu umožňuje ustanovení §212 písm. a) občanského soudního řádu. V odůvodnění rozsudku se s námitkami odvolávajících vypořádal a mj. vyčerpávajícím způsobem označil a zhodnotil skutečnosti, vyplývající z chování rodičů jmenovaných dětí, pro něž není k osvojení těchto nezletilých potřeba jejich souhlasu. Na obsah odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové lze proto v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. prosince 2002