ECLI:CZ:US:2002:3.US.575.02
sp. zn. III. ÚS 575/02
Usnesení
III. ÚS 575/02
Ústavní soud rozhodl ve věci Ing. T. D., zastoupeného Mgr. M. N., advokátem, o ústavní stížnosti na postup Policejního prezidia ČR, Úřadu finanční kriminality a ochrany státu služby kriminální policie a vyšetřování, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel, který se cestou ústavní stížnosti domáhal rozhodnutí, kterým by bylo výše označenému Policejnímu prezidiu ČR zakázáno pokračovat v porušování čl. 38 odst. 2 a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a tím neoprávněně zasahovat do soukromého a rodinného života stěžovatele, odůvodnil návrh tím, že právě vytýkaným způsobem orgány činné v trestním řízení jeho práva porušily. Poukázal na dobu, která uplynula od sdělení obvinění z trestných činů, jichž se měl dopustit jako člen představenstva Komerční banky, a. s., při schvalování finančních operací, souvisejících s firmou B. a na návrh na zastavení jeho trestního stíhání, podaný dne 1. února 2002, kde průtahy v postupu vyšetřování namítal. Dále uvedl, že od 1. ledna 2002 došlo ke změně věcné příslušnosti státního zastupitelství a k výkonu dozoru se stalo příslušným Městské státní zastupitelství v Praze, u kterého vznesl námitky proti postupu policie při přibrání znalce. Ve vyrozumění jmenovaného státního zastupitelství, které obdržel 31. července 2002 je uvedeno, že namítaným postupem ke zkrácení jeho práv nedošlo.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, která počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§72 odst. 1 písm. a), odst. 2, §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Podle §157a tr. řádu ten, proti němuž se vede trestní řízení, má právo kdykoliv v průběhu přípravného řízení žádat státního zástupce, aby byly odstraněny průtahy v řízení nebo závady v postupu policejního orgánu, tato žádost není vázána lhůtou. Žádost o odstranění průtahů v řízení nebo závad v postupu státního zástupce vyřizuje státní zástupce bezprostředně vyššího státního zastupitelství.
Z obsahu ústavní stížnosti je zřejmé, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho tvrzených práv poskytuje, nepostupoval v souladu s §157a tr. řádu a §16b zák. č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění novel, jeho návrh také nesměřuje proti rozhodnutí o takovém prostředku, jež má na mysli §72 odst. 1 písm. a) odst. 2 cit. zákona o Ústavním soudu. Proto nutno konstatovat, že jeho stížnost je nepřípustná, když ji nelze považovat ani za stížnost, splňující podmínky §75 odst. 2 písm. a), b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Pro výše uvedené byl návrh v souladu s §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. října 2002