ECLI:CZ:US:2002:3.US.709.01
sp. zn. III. ÚS 709/01
Usnesení
III. ÚS 709/01
Ústavní soud rozhodl dne 29. ledna 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele R.K., zastoupeného Mgr. J.J., o ústavní stížnosti na postup Vrchního soudu v Praze, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal rozhodnutí, jímž by Ústavní soud Vrchnímu soudu v Praze zakázal zásahy, spočívající v odmítnutí řešit jeho věc. Návrh odůvodnil tím, že se postupem označeného soudu cítí dotčen na právech, zaručených mu čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 1 a čl. 90 Ústavy. Uvedl, že dne 8. dubna 2001 podal k Vrchnímu soudu v Praze žalobu ve věci přezkumu správního řízení a požádal o ustanovení právního zástupce, když též prokázal nárok na osvobození od placení soudních poplatků. Soud se věcí odmítl zabývat, což mu sdělil přípisem ze dne 9. října 2001.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu sdělení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. října 2001 zásah do práv, jichž se stěžovatel dovolává, shledán nebyl. Je třeba konstatovat, že v něm soud vysvětlil, proč podání stěžovatele, s ohledem na jeho obsah, nelze považovat za správní žalobu a současně mu poskytl poučení o možném postupu v jeho věci. Pro uvedené a pro obsah podání, učiněného stěžovatelem k Vrchnímu soudu v Praze dne 8. dubna 2001, označeného jako "žaloba o přezkum správního řízení §244 o. s. ř.", je nepochybné, že stížností napadené sdělení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. října 2001 zasáhnout do práv stěžovatele způsobilé nebylo.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. ledna 2002