ECLI:CZ:US:2002:4.US.119.02
sp. zn. IV. ÚS 119/02
Usnesení
IV. ÚS 119/02
Ústavní soud rozhodl dne 28. března 2002 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského ve věci ústavní stížnosti E. R. zastoupené JUDr. B. G., CSc., advokátem, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. 6. 2001, čj. 11 C 60/2001-5, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2001, čj. 18 Co 594/2001-13, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným rozhodnutím obecných soudů stěžovatelka uvádí, že odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze z 5. 4. 2001, čj. 11 C 60/2001-3, podala včas, totiž na poštu, již dne 21. 5. 2001, tedy ve lhůtě. Z těchto důvodů domáhá se proto zrušení napadených usnesení.
Z obsahu spisu 11 C 60/2001 Obvodního soudu pro Prahu 1 Ústavní soud zjistil, že již citovaným usnesením tohoto soudu z 5. 4. 2001 vyslovil obvodní soud svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 8. Uvedené usnesení bylo doručeno právnímu zástupci stěžovatelky dne 9. 5. 2001, odvolání proti němu však bylo podáno osobně u Obvodního soudu pro Prahu 1 teprve 29. 5. 2001. Z uvedeného důvodu napadeným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo odvolání stěžovatelky pro jeho opožděnost odmítnuto. K odvolání stěžovatelky pokazující na fakt zaslání odvolání poštou byl právní zástupce stěžovatelky vyzván přípisem z 28. 8. 2001 k zaslání dokladu prokazující jeho tvrzení, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení této výzvy, na kteroužto výzvu reagoval zástupce stěžovatelky sdělením, že tento doklad je ochoten kdykoli předložit, nikoli však zaslat do spisu. Městský soud v Praze rozhodl pak posléze napadeným usnesením tak, že usnesení soudu prvého stupně potvrdil s tím, že tvrzení stěžovatelky je vyvraceno poznámkou na prezentačním razítku o osobním podání odvolání a že toto tvrzení jinak stěžovatelka neprokázala.
Ústavně zaručenému právu zakotvenému v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod odpovídá povinnost účastníka postupovat tak, aby i on sám řádně střežil svá práva. V projednávané věci, kdy odvolání ze dne 16. 5. 2001 bylo podáno na soudě osobně, nebránilo stěžovatelce nic v tom, aby vyhověla již konstatované výzvě soudu, nicméně na místo toho učinila to, co sama považovala za vhodné, jinými slovy, postupovala, jak se jí zlíbilo, aniž by poskytla soudu potřebnou součinnost. Za tohoto stavu věci Ústavní soud neshledal, že by, navíc v dané fázi řízení, v níž jde o otázku místní příslušnosti, došlo k porušení některého ze stěžovatelčiných ústavně zaručených práv, a proto ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítl.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 28. března 2002
JUDr. Eva Zarembová
předsedkyně senátu