ECLI:CZ:US:2002:4.US.249.02
sp. zn. IV. ÚS 249/02
Usnesení
IV. ÚS 249/02
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M., s. r. o., zastoupené Mgr. L. R., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 12. 2001, sp. zn. 20 Co 432/2001, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti se stěžovatelka domáhá, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví uvedené usnesení Krajského soudu v Brně, kterým bylo odmítnuto odvolání žalované (nyní stěžovatelky) do výše nákladů řízení přiznaných žalobci (vedlejšímu účastníku), H. s. r. o., platebním rozkazem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 28. 3. 2001, č. j. RO 282/2001-10.
Stěžovatelka je toho názoru, že uvedeným rozhodnutím byla porušena práva na spravedlivý proces, když Krajský soud v Brně odmítl její odvolání s odkazem na ustanovení §202 odst. 2 o. s. ř. ve znění po novele z. č. 300/2000 Sb. Stěžovatelka uvedla, že extenzivní výklad termínu rozsudek, pod který byl účastníkem podřazen také platební rozkaz, považuje za neústavní, neboť samotný institut platebního rozkazu je na hranici základního práva na veřejný proces a práva osobní účasti na něm.
Soudce zpravodaj z přípisu Okresního soudu v Uherském Hradišti zjistil, že usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 12. 2001, sp. zn. 20 Co 432/2001, bylo stěžovatelce doručeno dne 19. 2. 2002.
Z podání stěžovatelky pak vyplývá, že ústavní stížnost byla předána k poštovní přepravě dne 22. 4. 2002.
Ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě šedesáti dnů ode dne doručení posledního opravného prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. V daném případě stěžovatelka ústavní stížností napadá jako poslední opravný prostředek usnesení Krajského soudu v Brně, které jí bylo doručeno dne 19. 2. 2002. Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy uběhla dnem 19. 4. 2002, neboť do zákonné lhůty pro podání ústavní stížnosti se započítává i den doručení příslušného rozhodnutí.
Ústavní soud proto musí konstatovat, že návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti byl podán opožděně, a v zhledem k tomu se ani nemohl zabývat meritorním obsahem ústavní stížnosti.
Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. června 2002
JUDr. Eliška Wagnerová
soudce zpravodaj