ECLI:CZ:US:2002:4.US.293.02
sp. zn. IV. ÚS 293/02
Usnesení
IV. ÚS 293/02
Ústavní soud rozhodl dne 27. května 2002 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského ve věci ústavní stížnosti D. S., zastoupeného Mgr. J. K., advokátem, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 4. 2002, sp. zn. 6 Tdo 46/2002, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému usnesení Nejvyššího soudu ČR, jimiž bylo odmítnuto jeho dovolání podle ustanovení §265i odst. 1 písm. a) trestního řádu, stěžovatel uvádí, že bylo-li mu dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě doručeno 8. 2. 2002, teprve k tomuto datu mohl účinně uplatnit mimořádné opravné prostředky, a to i podle právní úpravy účinné před 1. 1. 2002. V té době již byl účinný institut dovolání, a je proto na místě jeho aplikace, jakožto opravného prostředku doručeného za účinnosti novely. Podle názoru stěžovatele bylo postupem Nejvyššího soudu ČR porušeno jeho ústavně zaručené právo na řádný zákonný trestní proces a právo domáhat se stanoveným způsobem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a domáhá se z těchto důvodů zrušení napadeného usnesení.
Z obsahu napadeného usnesení Nejvyššího soudu ČR Ústavní soud zjistil, že tímto usnesením bylo podle ustanovení §265i odst. 1 písm. a) trestního řádu odmítnuto dovolání stěžovatele podané proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. 3 To 626/2001, a to v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 6 T 99/2001. Jak Nejvyšší soud ČR zjistil, bylo usnesení odvolacího soudu doručeno Okresnímu státnímu zastupitelství v Ostravě a obhájci stěžovatele dne 20. 12. 2001, zatímco stěžovateli soudním doručovatelem dne 8. 2. 2002. Jak dále v důvodech napadeného usnesení uvedl Nejvyšší soud ČR, dovolání, jako nový mimořádný opravný prostředek v trestním řízení, stalo se součástí právního řádu České republiky na základě novely trestního řádu, realizované s účinností od 1. 1. 2002 zákonem č. 265/2001 Sb. Časová působnost trestního řádu vychází kromě jiného ze zásady, že trestní řízení se koná podle zákona platného a účinného v době, kdy toto řízení probíhá, s tím, že i všechny zákonné podmínky pro podání dovolání musí nastat až po uvedeném datu, tzn. za účinnosti citovaného zákona č. 265/2001 Sb. Pokud tedy dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě bylo pravomocně vydáno dne 15. 11. 2001, již tato skutečnost sama o sobě založila procesní stav, kdy dovolání proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu nebylo přípustné. Nejvyšší soud ČR proto z těchto důvodů dovolání stěžovatele podle již citovaných ustanovení jako nepřípustné odmítl.
Podle čl. II odst. 1 přechodných a závěrečných ustanovení zákona č. 265/2001 Sb., novelizujícího trestní řád, příslušnost k řízení ve věcech, v nichž byla podána obžaloba před účinností tohoto zákona se posoudí podle dosud platných předpisů; to neplatí pro další řízení v takové věci, jestliže ji soud za účinnosti tohoto zákona pravomocně vrátil státnímu zástupci k došetření. Uvažuje-li se tedy věc z hlediska posléze uvedeného ustanovení, lze mít stěží pochybnosti o tom, že dovolání proti usnesení krajského soudu ze dne 15. 11. 2001 není přípustné, neboť pro jeho projednání chybí procesní zákonný podklad. K uvedenému Ústavní soud dodává, že sjednocování judikatury spadá do kompetence Nejvyššího soudu ČR, přičemž se jeví jako zcela evidentní, že o žádný exces v projednávané věci nejde.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost z důvodů její zjevné neopodstatněnosti podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 27. května 2002
JUDr. Eva Zarembová
předsedkyně senátu