ECLI:CZ:US:2002:4.US.391.01
sp. zn. IV. ÚS 391/01
Usnesení
IV. ÚS 391/01
Ústavní soud rozhodl dne 26. září 2002 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského ve věci ústavní stížnosti J.K., proti usnesení Okresního soudu Plzeň - město ze dne 19. 2. 2001, čj. 71 E 1745/99-25, a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 3. 2001, čj. 15 Co 170/2001-31, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným usnesením obecných soudů stěžovatel uvádí, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod, neboť je mu odnímána možnost uspokojení přisouzené pohledávky, čímž je proti dlužníku neoprávněně znevýhodňován. Z těchto důvodů domáhá se proto zrušení napadených usnesení.
Z obsahu spisu 71 E 1745/99 Okresního soudu Plzeň - město Ústavní soud zjistil, že již citovaným usnesením tohoto soudu byl zastaven již nařízený výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí, a to na podkladě zjištění, že povinný nevlastní žádné postižitelné movité věci. K odvolání stěžovatele rozhodl Krajský soud v Plzni napadeným usnesením tak, že usnesení soudu prvého stupně potvrdil, když konstatoval, že na žádném z označených míst se soudu nepodařilo sepsat žádnou postižitelnou věc a ani v odvolacím řízení stěžovatel žádná jiná místa, na kterých by se mohly věci povinného nacházet, neoznačil. K dovolání stěžovatele rozhodl Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 27. 6. 2002, čj. 20 Cdo 1575/2001-42, tak, že toto dovolání odmítl.
Vzhledem k uvedenému postrádá tedy argumentace stěžovatele o porušení jeho ústavně zaručených práv jakýkoli podklad, neboť obecné soudy postupovaly zcela v souladu s ustanovením §326a o. s. ř. V bytě povinného ani na jiném soudu známém místě nepodařilo se totiž sepsat žádnou postižitelnou věc, přičemž jiné místo stěžovatel neoznačil. Za tohoto stavu se tedy ukázalo, že tento způsob výkonu rozhodnutí není způsobilým prostředkem k uspokojení stěžovatele.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., jako zjevně neopodstatněnou odmítnout
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 26. září 2002
JUDr. Eva Zarembová
předsedkyně senátu