ECLI:CZ:US:2002:4.US.456.02
sp. zn. IV. ÚS 456/02
Usnesení
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti Ing. J. Š., zastoupeného JUDr. P.A., advokátem, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. října 2001, sp. zn. 9 To 83/01, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec ze dne 28. března 2001, sp. zn. 28 T 63/2000, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 3. července 2002 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhal zrušení uvedeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání do rozsudku soudu prvého stupně, jímž byl odsouzen pro trestný čin podvodu dle ustanovení §250 odst. 1 a 4 trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání šesti roků.
Ústavní soud se nejdříve zabýval formálními náležitostmi ústavní stížnosti. Vzhledem k tomu, že napadené usnesení odvolacího soudu bylo vydáno dne 31. října 2001, obrátil se Ústavní soud na Krajský soud v Ústí nad Labem se žádostí o sdělení, kdy bylo napadené rozhodnutí doručeno stěžovateli, resp. jeho právnímu zástupci. Dle sdělení soudu prvého stupně bylo stěžovateli, jeho obhájkyni i krajskému státnímu zastupitelství usnesení odvolacího osudu doručeno dne 14. února 2002. Tímto dnem tedy počala běžet lhůta v trvání 60 dnů, ve které je, dle v ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), možno ústavní stížnost podat. Zákonná lhůta tak vypršela v neděli 14. dubna 2002, resp. v pondělí 15. dubna 2002.
Vzhledem k této skutečnosti nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost odmítnout dle ustanovení §43 odst. 1 lit. b) zákona, jako podanou po lhůtě.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 8. srpna 2002
JUDr. Pavel Varvařovskýsoudce zpravodaj